Přeskočit na obsah

sekačka

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈsɛkat͡ʃˌka]

dělení

[editovat]
  • se-kač-ka

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ sekačka sekačky
genitiv sekačky sekaček
dativ sekačce sekačkám
akuzativ sekačku sekačky
vokativ sekačko sekačky
lokál sekačce sekačkách
instrumentál sekačkou sekačkami

význam

[editovat]
  1. nástroj s otáčivým břitem či strunou na sekání porostu, zejména trávy
  2. (v zemědělství) nástroj s otáčivým břitem na sekání obilí, žací stroj
  3. (v cukrovarnictví) zařízení na sekání kostek cukru
  4. žena, která něco seká, kosí, zejména trávu a obilí
  5. (slangově, expresivně) elegantně vystrojená a projevující se žena
  6. (nářečně) pomlázka
    • Pomlázka má hodně jmen, třeba mrskačka, šlehačka, švihačka, hodovačka, houdovačka, karabáč, sekačka, dynovačka, pamihod, korbáč, karabina, čugár, tatar, žíla a další.[1]
  7. (v obecném jazyce, v gastronomii) sekaná
    • Všechny tři „sekačky“ sklidily velký úspěch a během několika minut pod falešným heslem „Já chci jen trochu na ochutnání“ ze stolu nenávratně zmizely.[2]
  8. (slangově, v technice) pneumatické sekací kladivo[3]

překlady

[editovat]
  1. nástroj na sekání trávy

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Pořady: Chaloupka na vršku: Jak se pomlázky ztratily. ceskatelevize.cz [online].  [cit. 2015-08-09]. Dostupné online.
  2. SNÍŽEK, Michal. Luxusní sekaná a hned 3x jinak. prozeny.cz [online]. 2012-03-28 [cit. 2015-08-09]. Dostupné online.
  3. HUBÁČEK, Jaroslav. Malý slovník českých slangů. 1. vyd. Ostrava : Profil, 1988. 189 s. Heslo „sekačka“, s. 144.

externí odkazy

[editovat]