slib
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
dělení[editovat]
- slib
výslovnost[editovat]
- IPA: [slɪp]
homofony[editovat]
etymologie[editovat]
Staročeské sľúbiti znamenalo zalíbit si, význam se postupně vyvíjel přes zaslíbit se až k slíbit.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | slib | sliby |
genitiv | slibu | slibů |
dativ | slibu | slibům |
akuzativ | slib | sliby |
vokativ | slibe | sliby |
lokál | slibu | slibech |
instrumentál | slibem | sliby |
význam[editovat]
- projev vůle, závazek, že mluvčí v budoucnu něco udělá či se naopak nějakého jednání zdrží
- Dal jsem jí slib, že zítra přijdu.
překlady[editovat]
- závazek
- angličtina: promise, oath
- bulharština: обещание s
- esperanto: promeso
- francouzština: promesse ž, engagement m
- italština: promessa ž, impegno m
- korsičtina: prumessa ž
- latina: promissum s
- němčina: Versprechen s
- polština: obietnica ž, przyrzeczenie s
- rumunština: promisiune ž
- ruština: обещание s
- slovenština: sľub m
synonyma[editovat]
související[editovat]
přísloví, úsloví a pořekadla[editovat]
sloveso[editovat]
- dokonavé
význam[editovat]
- druhá osoba jednotného čísla rozkazovacího způsobu slovesa slíbit
- Teď mi slib, že určitě zítra přijdeš!
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2007-07-20, [cit. 2010-01-12]. Heslo slib.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Verze 1.0. Leda, 2007. Heslo „slíbit“