smrad

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • smrad

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ smrad smrady
genitiv smradu smradů
dativ smradu smradům
akuzativ smrad smrady
vokativ smrade smrady
lokál smradě / smradu smradech
instrumentál smradem smrady

význam[editovat]

  1. nepříjemný pach
    • V domě byl tak hrozný smrad, že jsme museli otevřít všechna okna.
    • K zadrženj leyna (hnoge, trusu, howna) gsau nesčjlsné přjčnj klapky w tlustých střewách, zwláště pak na konci střewa spodnjho dwa swalové vůli podrobeni (sphincteres), gimiž se střewo uzawjrá, kdež leyno od žluči tmawé barwy nabýwá a smradu smyslům nepřjgemného.[1]

překlady[editovat]

  1. nepříjemný pach

synonyma[editovat]

  1. zápach, puch

související[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ smrad smradi
genitiv smrada smradů
dativ smradovi / smradu smradům
akuzativ smrada smrady
vokativ smrade smradi
lokál smradovi / smradu smradech
instrumentál smradem smrady

význam[editovat]

  1. (hanlivě) neúctyhodný, opovrženíhodný člověk, v současné češtině zejména výrazně mladší, než je mluvčí
    • Ságner je chlap všemi mastmi mazaný a stejné jako Schröder nemá rád rezervní důstojníky. Říká o nich, že jsou to civilní smradi.[2]
    • Ti kluci, co včera před samoškou přepadli tu stařenku, neměli ani dvacet let – věřil bys tomu? Takoví smradi!
  2. (hanlivě) dítě
    • Pocem, roztrhnu tě jak hada, ty smrade!

synonyma[editovat]

  1. neřád, zmetek, syčák; (s důrazem na mládí toho, o kom se mluví) cucák, mlaďoch
  2. fakan, spratek, harant

poznámky[editovat]

  1. Jan Svatopluk Presl. Krok. Weregny spis wsenaucny pro wzdelance narodu Cesko-Slowanskeho. W Praze, 1831. S. 303–304. Dostupné online, 15. srpna 2023.
  2. Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války