syčák

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈsit͡ʃaːk]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský životný

etymologie[editovat]

Syčák (vulg. sígr) je odvozen od slova sykat, označoval mladého žebravého pobudu, z jehož málo srozumitelných projevů šlo nejlépe rozpoznat „… prosím …“.[1]

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ syčák syčáci
genitiv syčáka syčáků
dativ syčáku / syčákovi syčákům
akuzativ syčáka syčáky
vokativ syčáku syčáci
lokál syčáku / syčákovi syčácích
instrumentál syčákem syčáky

význam[editovat]

  1. (hanlivě) člověk, který (dle mluvčího) nepatří mezi slušné lidi
    • Pan Šefelín zahájil elegantní konversaci: „Ty syčáku, ty uličníku jeden, my jsme se už jednou viděli a já ti říkal, abys mi nechodil na voči, vohlozku jeden špatná, teď tě tu mám, holomku, už mi neujdeš, ucítíš mou těžkou ruku“[2]

překlady[editovat]

synonyma[editovat]

  1. lump, mizera, lotr, gauner

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ syčák syčáky
genitiv syčáku syčáků
dativ syčáku syčákům
akuzativ syčák syčáky
vokativ syčáku syčáky
lokál syčáku syčácích / (v obecném jazyce) syčákách
instrumentál syčákem syčáky

význam[editovat]

  1. (v technice, hovorově) kohout, kterým se dá vypustit voda z válce

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. Heslo sykati, s. 598. ISBN 978-80-7422-048-7.
  2. Karel Poláček: Muži v offsidu