syčák
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈsit͡ʃaːk]
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský životný
etymologie[editovat]
Syčák (vulg. sígr) je odvozen od slova sykat, označoval mladého žebravého pobudu, z jehož málo srozumitelných projevů šlo nejlépe rozpoznat „… prosím …“.[1]
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | syčák | syčáci |
genitiv | syčáka | syčáků |
dativ | syčáku / syčákovi | syčákům |
akuzativ | syčáka | syčáky |
vokativ | syčáku | syčáci |
lokál | syčáku / syčákovi | syčácích |
instrumentál | syčákem | syčáky |
význam[editovat]
- (hanlivě) člověk, který (dle mluvčího) nepatří mezi slušné lidi
- Pan Šefelín zahájil elegantní konversaci: „Ty syčáku, ty uličníku jeden, my jsme se už jednou viděli a já ti říkal, abys mi nechodil na voči, vohlozku jeden špatná, teď tě tu mám, holomku, už mi neujdeš, ucítíš mou těžkou ruku“[2]
překlady[editovat]
synonyma[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | syčák | syčáky |
genitiv | syčáku | syčáků |
dativ | syčáku | syčákům |
akuzativ | syčák | syčáky |
vokativ | syčáku | syčáky |
lokál | syčáku | syčácích / (v obecném jazyce) syčákách |
instrumentál | syčákem | syčáky |
význam[editovat]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960-1971, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.
- ↑ MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha: NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2010. Heslo sykati, s. 598. ISBN 978-80-7422-048-7.
- ↑ Karel Poláček: Muži v offsidu