syčák

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈsit͡ʃaːk]

podstatné jméno (1)

• rod mužský životný

etymologie

Syčák (vulg. sígr) je odvozen od slova sykat, označoval mladého žebravého pobudu, z jehož málo srozumitelných projevů šlo nejlépe rozpoznat „… prosím …“.

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	syčák	syčáci
genitiv	syčáka	syčáků
dativ	syčáku / syčákovi	syčákům
akuzativ	syčáka	syčáky
vokativ	syčáku	syčáci
lokál	syčáku / syčákovi	syčácích
instrumentál	syčákem	syčáky

význam

1. (hanlivě) člověk, který (dle mluvčího) nepatří mezi slušné lidi
   • Pan Šefelín zahájil elegantní konversaci: „Ty syčáku, ty uličníku jeden, my jsme se už jednou viděli a já ti říkal, abys mi nechodil na voči, vohlozku jeden špatná, teď tě tu mám, holomku, už mi neujdeš, ucítíš mou těžkou ruku“

překlady

1. • angličtina: bastard, rascal, scoundrel
   • italština: birbone m
   • němčina: Saukerl m
   • ruština: мерзавец m, негодяй m

synonyma

1. lump, mizera, lotr, gauner

podstatné jméno (2)

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	syčák	syčáky
genitiv	syčáku	syčáků
dativ	syčáku	syčákům
akuzativ	syčák	syčáky
vokativ	syčáku	syčáky
lokál	syčáku	syčácích / (v obecném jazyce) syčákách
instrumentál	syčákem	syčáky

význam

1. (v technice, hovorově) kohout, kterým se dá vypustit voda z válce

související

• syčáctví
• syčácký
• syčet

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.
• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935–1957, [cit. 2021-02-07]. Heslo syčák.