ukazovat

čeština

výslovnost

• IPA: [ʊkazɔvat]
•  ukazovat^{? • info}

dělení

• uka-zo-vat

varianty

• (nářečně) vokazovat

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	ukazuji	ukazuješ	ukazuje	ukazujeme	ukazujete	ukazují

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ukazuj	ukazujme	ukazujte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ukazoval	ukazovala	ukazovalo	ukazovali	ukazovaly	ukazovala
trpné	ukazován	ukazována	ukazováno	ukazováni	ukazovány	ukazována

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	ukazuje	ukazujíc	ukazujíce

význam

1. označovat předmět, osobu, směr apod. (např. tak, že k nim namířím prst, ruku, ukazovátko či jiný podobný předmět)
   • Střelka kompasu ukazuje k severu.
   • Malé děti, když o někom mluví, ukazují na něj spontánně prstem - jako starším už jim to společenské konvence zakazují.
2. nechat (někoho) dívat se
   • Ukazoval nám svou sbírku známek.
3. usnadňovat (někomu) pochopení
   • Tento příklad ukazuje, že situace není tak jednoduchá, jak sis myslel.
4. dávat najevo
   • Jeho gesto ukazuje, že má dobrou vůli.

překlady

1. označovat objekt

   • angličtina: show
   • francouzština: montrer
   • italština: mostrare
   • latina: monstrare, ostendere
   • němčina: zeigen
   • polština: pokazywać
   • ruština: показывать
   • řečtina: δείχνω
   • slovenština: ukazovať
   • španělština: mostrar
   • švédština: visa
2. —
3. —
4. —

synonyma

1. —
2. předvádět, představovat
3. upozorňovat, naznačovat
4. projevovat

související

• poukazovat
• ukazovat se
• ukázat
• ukázka
• ukazatel
• ukazovák
• ukazovátko
• úkaz

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-05-12]. Heslo ukazovat.