utéct

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈˀʊtɛːt͡st]

dělení

[editovat]
  • utéct

varianty

[editovat]

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • intranzitivní
  • k nedokonavému utíkat

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas uteču / (zastarale) uteku utečeš uteče utečeme utečete utečou / (zastarale) utekou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
uteč utečme utečte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné utekl utekla uteklo utekli utekly utekla
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý utek utekši utekše

význam

[editovat]
  1. rychle se vzdálit, např. během, z místa nebezpečí, s cílem zachránit se, nepřijít k úhoně nebo se vyhnout nepříjemnostem
    • Bojím se tady, chtěl bych utéct, ale obávám se, že nemám kam.
    • Prováděj si, co chceš, pěstuj jogging, opatři si o třicet let mladší milenku, staň se vegetariánem, uzavři pět životních pojištění - smrti stejně neutečeš!
  2. (o kapalinách) ubýt tokem, tečením
    • Syrovátka z kelímku utekla prasklinou, které jsme si nevšimli - škoda, měla jsem na ni takovou chuť.

překlady

[editovat]
  1. rychle se vzdálit z místa skutečného či domnělého nebezpečí

synonyma

[editovat]
  1. prchnout, vzít do zaječích, vzít nohy na ramena, (hovorově, expresivně) zdrhnout, pláchnout, prásknout do bot, vzít roha

související

[editovat]