vozovka

čeština

Od vozit z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)^[1]

část silnice nebo ulice, po níž jezdí silniční vozidla
- Nepřizpůsobil jízdu povrchu vozovky.
- Krajnice je krajní část koruny pozemní komunikace, která již nepatří k vozovce.
- Chodník bývá oproti vozovce zvýšen a od vozovky je chodník oddělen obrubníkem.
- Na tramvajový pás v úrovni vozovky se smí v podélném směru vjet, není-li mezi tramvajovým pásem a okrajem vozovky dostatek místa.
- Pro celou stavbu se obvykle vozovka navrhne se stejnými vrchními konstrukčními vrstvami a rozdílnost podmínek se projeví v různé tloušťce podkladních vrstev nebo v různě upraveném podloží vozovky.
(zastarale, slangově) továrna na vozy
- J. Sodomka, továrna karoserií a vozovka ve Vysokém Mýtě
- Bohemia spol. s r. o., vozovka a strojírna, Česká Lípa
(zastarale, řidčeji) vozovna, garážovací kůlna
- Elektrické podniky zavádějí, jak jsme byli upozorněni panem G. V., místo dosavadního, ustáleného už názvu vozovka (remíza) zbytečně nový název vozovna.
- A tak také vozovka může znamenati (a znamenala v pražské češtině do nedávna) vozovou kůlnu, může znamenati vozovou cestu a ovšem také vozovou továrnu.

Od voziť z praslovanského *voziti, opětovacího slovesa k *vezti, vycházejícího z indoevropského *u̯eǵh- („jet, vézt“)^[1]

část cesty, po níž jezdí vozidla, případně zpevněná cesta
- Stredom cesty sa vinie vozovka.
(hovorově) vagónka
- Všetky vozne postavila vozovka v Trebišove.

↑ ^1,0 ^1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „vézt“ a „vozit“, s. 709, 720.