vyhasínat

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvɪɦasiːnat]

dělení

• vy-ha-sí-nat

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	vyhasínám	vyhasínáš	vyhasíná	vyhasínáme	vyhasínáte	vyhasínají

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyhasínej	vyhasínejme	vyhasínejte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyhasínal	vyhasínala	vyhasínalo	vyhasínali	vyhasínaly	vyhasínala

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	vyhasínaje	vyhasínajíc	vyhasínajíce

význam

1. (o ohni) postupně mizet, přestávat hořet
   • Plameny v krbu, do kterého již nikdo nepřikládal, pomalu vyhasínaly, až zcela zhasly.
2. (přeneseně) stávat se slabým, skomírat; jen tak tak pokračovat, chřadnout

překlady

1. přestávat hořet

   • angličtina: be dying, wane
   • francouzština: s’éteindre, mourir
   • ruština: гаснуть
2. —

synonyma

1. uhasínat, hasnout
2. vadnout, chřadnout, hasnout, slábnout, uvadat, skomírat

související

• vyhasnout
• vyhasínající
• hasit