vyvracet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈvɪvrat͡sɛt]

dělení[editovat]

  • vy-vra-cet

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • tranzitivní
  • k dokonavému vyvrátit

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas vyvracím vyvracíš vyvrací vyvracíme vyvracíte vyvracejí/vyvrací
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
vyvracej vyvracejme vyvracejte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Činné vyvracel vyvracela vyvracelo vyvraceli vyvracely vyvracela
Trpné vyvracen vyvracena vyvraceno vyvraceni vyvraceny vyvracena
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Přítomný vyvraceje vyvracejíc vyvracejíce

význam[editovat]

  1. porážet něco, co kořeny, je ukotvené nebo částečně zapuštěné pod povrch
    • V noci, jako když řádí vichřice, stromy se vyvracely, kácely, praskaly, štípaly, jak když tisíce sekyr bije po lese, do rána zmizel celý les (…)[1]
  2. proti nějakému tvrzení, názoru, podezření apod. uvádět takové argumenty, aby přestalo být uvěřitelné či obhajitelné
    • Gautier v své výborné studii o Baudelairovi vyvrací domněnku, že by hlavní příčinou paralysy básníkovy bylo nezřízené požívání hašiše a opia.[2]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Václav Říha: Čert čeledín
  2. Jaroslav Vrchlický: Slovo úvodní k výboru z Baudelarových Květů zla