vyvrátit

čeština

výslovnost

• IPA: [vɪvraːcɪt]

dělení

• vy-vrá-tit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní
• k nedokonavému vyvracet

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	vyvrátím	vyvrátíš	vyvrátí	vyvrátíme	vyvrátíte	vyvrátí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	vyvrať	vyvraťme	vyvraťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	vyvrátil	vyvrátila	vyvrátilo	vyvrátili	vyvrátily	vyvrátila
trpné	vyvrácen	vyvrácena	vyvráceno	vyvráceni	vyvráceny	vyvrácena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	vyvrátiv	vyvrátivši	vyvrátivše

význam

1. porazit něco, co má kořeny, je ukotvené nebo částečně zapuštěné pod povrch
2. proti nějakému tvrzení, názoru, podezření apod. uvést takové argumenty, že přestane být uvěřitelné či obhajitelné

překlady

1. vykořenit
2. uvést argumenty

   • angličtina: refute, disprove, infirm
   • francouzština: réfuter
   • němčina: widerlegen

synonyma

1. vykořenit
2. —

související

• vyvracet
• vývrat
• vyvratitelný
• vyvrácení