znechutit

čeština

výslovnost

• IPA: [znexʊcɪt]

dělení

• zne-chu-tit

etymologie

Utvořeno od chuť, respektive nechuť.

sloveso

• tranzitivní
• dokonavé

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	znechutím	znechutíš	znechutí	znechutíme	znechutíte	znechutí

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	znechuť	znechuťme	znechuťte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	znechutil	znechutila	znechutilo	znechutili	znechutily	znechutila
trpné	znechucen	znechucena	znechuceno	znechuceni	znechuceny	znechucena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	znechutiv	znechutivši	znechutivše

význam

1. sebrat někomu chuť, elán, způsobit (např. svým chováním), že druhý přestane chtít (např. pokračovat v započatém)
   • Rozlámal jsem hračky tvého dětství, znechutil jsem ti prostou poesii pohádek, naučil jsem tě pohrdati zdravým životem jinocha; odcizil jsem tě domovu a přesytil tě lacinými radovánkami mládí.
   • Právě jsem byl opustil Paříž navždy: nad pomyšlení znaven a znechucen jsem byl veškerými oněmi spozdilostmi, výstřednostmi a mrzkostmi, jež jsem byl vídal a jichž sám po patnáct let jsem se byl súčastnil.

překlady

1. sebrat chuť

   • angličtina: disgust, turn off, discourage, sicken
   • francouzština: dégoûter, écœurer
   • němčina: vermiesen, verleiden
   • ruština: вызвать, отвращение
   • slovenština: znechutiť

synonyma

1. zprotivit, odradit, degustovat, zošklivit, otrávit, (v obecném jazyce, expresivně) zprudit

související

• znechucení
• znechucovat
• nechutný
• nechuť
• nechutenství
• chuť

poznámky

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-04-19]. Heslo znechutit.