bouřka

čeština

výslovnost

• IPA: [bɔʊ̯r̝̊ka]

dělení

• bouř-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	bouřka	bouřky
genitiv	bouřky	bouřek
dativ	bouřce	bouřkám
akuzativ	bouřku	bouřky
vokativ	bouřko	bouřky
lokál	bouřce	bouřkách
instrumentál	bouřkou	bouřkami

význam

1. (v meteorologii) soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem nebo mezi oblaky a zemí
   • Od hor se blížila bouřka.
2. (zastarale) klobouk půlkulového tvaru s kulatou krempou
   • Narazil jsem si svoji bouřku ještě více do čela.

synonyma

1. —
2. buřinka

překlady

meteorologické jevy

angličtina: thunderstorm (en) čínština: 雷暴 (zh) (léibào) francouzština: orage (fr) m italština: temporale (it) m japonština: 雷雨 (ja) (らいう, raiu) němčina: Gewitter (de) s

nizozemština: onweer (nl) s norština: tordenvær (no) ruština: гроза (ru) (grozá) ž slovenština: búrka (sk) ž švédština: åska (sv) c

související

• bouře
• bouřkový
• bouřkový oblak