branka

čeština

výslovnost

• IPA: [braŋka]

dělení

• bran-ka

etymologie

• zdrobnělina slova brána

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	branka	branky
genitiv	branky	brank
dativ	brance	brankám
akuzativ	branku	branky
vokativ	branko	branky
lokál	brance	brankách
instrumentál	brankou	brankami

význam

1. (zdrobněle) místo pro průchod plotem nebo zdí, opatřené dveřmi
   • Odemkl si branku a vešel do zahrady.
2. (zdrobněle, ve sportu) prostor vymezený tyčemi, kam se při hře má umístit míč či puk
   • Soupeřova branka byla dokonale bráněna.
3. (zdrobněle, ve sportu) prostor vymezený tyčemi, kterým se má projet při slalomu
   • Domácí závodník vypadl při obřím slalomu doslova v poslední brance.
4. dopravení míče nebo puku do branky (2)
   • První branka zápasu padla již ve druhé minutě.

synonyma

1. brána, vrátka
2. brána
3. brána
4. gól

překlady

průchod v plotu či zdi

• angličtina: gate ^(en)
• francouzština: porte ^(fr) ž

prostor pro umístění míče

• angličtina: goal ^(en)
• francouzština: but ^(fr) m
• němčina: Tor ^(de) m

součást slalomu

• angličtina: gate ^(en)
• francouzština: porte ^(fr) ž
• němčina: Tor ^(de) m

dopravení míče do branky (2)

• angličtina: goal ^(en)
• francouzština: but ^(fr) m
• němčina: Tor ^(de) m