hora

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 podstatné jméno 1.2.1 skloňování 1.2.2 význam 1.2.3 překlady

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [ɦora]

[editovat] podstatné jméno

• rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hor	hory
genitiv	hory	hor
dativ	hoře	horám
akuzativ	horu	hory
vokativ	horo	hory
lokál	hoře	horách
instrumentál	horou	horami

[editovat] význam

1. výrazná vyvýšenina povrchu země s vrcholem vystupujícím nad okolí

   Vrcholky hor byly zahaleny bílými oblaky.

2. (hovorově) velké množství

   Přinesl mi na talíři kousek masa s horou rýže.

3. (nářečně) les, lesy

   Vzpurně vstal, že půjde do hory a bude zbojníkem.

4. (nářečně) vinice; vinohrad

   Trať polí, v nichž se víno pěstuje a rodí, jmenovali a jmenují podnes „horou“.

[editovat] překlady

albánsky: mal (sq) m anglicky: mountain (en) arabsky: جَبَلٌ (ar) (jábal) m baskicky: mendi (eu) bosensky: planina (bs) ž, gora (bs) ž bretaňsky: menez (br) m, menezioù pl. bulharsky: планина (bg) (planina) ž čínsky: 山 (zh) (shān) dánsky: bjerg (da) nizozemsky: berg (nl) m esperanto: monto (eo) estonsky: mägi (et) finsky: vuori (fi) francouzsky: montagne (fr) ž frísky: berch (fy) havajsky: mauna (haw), kuahiwi (haw) hebrejsky: הר (he) hindsky: पहाड (hi) (pahād) chorvatsky: brdo (hr) s, planina (hr) s italsky: montagna (it) ž, monte (it) m japonsky: 山 (ja) (やま, yamá) katalánsky: muntanya (ca) ž

korejsky: 산 (ko) (san) latinsky: mons (la) m litevsky: kalnas (lt) m maďarsky: hegy (hu), hegység pl. německy: Berg (de) m norsky: fjell (no) polsky: góra (pl) ž portugalsky: montanha (pt) ž, monte (pt) m rumunsky: munte (ro) m rusky: гора (ru) (gorá) ž řecky: όρος (el) [ˈo̞ro̞s] s [1], βουνό (el) [vuˈno̞] s [1, 2] sanskrt: गिरी (sa) (girī) slovensky: hora (sk) slovinsky: gora (sl) ž srbsky: планина (sr)/planina (sr) ž, гора (sr)/gora (sr) ž svahilsky: mlima (sw) španělsky: montaña (es) ž švédsky: berg (sv) turecky: dağ (tr) ukrajinsky: гора (uk) (horá) ž velšsky: mynydd (cy) vietnamsky: núi (vi)