péct

čeština

výslovnost

• IPA: [pɛːt͡st]

dělení

• péct

varianty

• péci
• (nářečně) píct, pect, pict, pec, pícť, pécť, pejct, píc

sloveso

• nedokonavé
• tranzitivní i intranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	peču / (zastarale) peku	pečeš	peče	pečeme	pečete	pečou / (zastarale) pekou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	peč / (zastarale) pec	pečme / (zastarale) pecme	pečte / (zastarale) pecte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	pekl	pekla	peklo	pekli	pekly	pekla
trpné	pečen	pečena	pečeno	pečeni	pečeny	pečena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	peka	pekouc	pekouce

význam

1. upravovat potravu déle trvajícím silným žárem ze všech stran, jen s malým množstvím tekutiny nebo zcela bez ní
   • Domácí chléb pekli každou sobotu.
2. působit silným žárem
   • Slunce dnes pěkně peče.
3. (hovorově, expresivně) (péct na + akuzativ) zaujímat k něčemu nebo někomu pasivní, lhostejný, odmítavý či pohrdavý postoj
   • Učil jsem se od rána celý den – pro dnešek už na to ale peču.
   • Peče na nás zvysoka – jsme jí dočista ukradení.

překlady

1. upravovat potravinu žárem

   • angličtina: bake
   • francouzština: cuire, rôtir (žárem), boulanger (chléb)
   • němčina: backen (chléb), braten (maso)
   • nizozemština: bakken (chléb), braden (maso)
   • ruština: печь
   • řečtina: ψήνω
   • španělština: asar
2. —
3. —

synonyma

1. rožnit
2. pražit, připalovat, smažit, opékat
3. kašlat, (vulgárně, expresivně) srát, mrdat, prcat (na někoho/něco)

související

• péct se
• pekař
• pečený
• upéct
• připéct
• opékat
• pekáč