vlastnost

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • vlast-nost

etymologie[editovat]

Od slova vlastní s původním významem „co náleží pod něčí vládu“,[1] které je odvozeno od staročeského vlast („země, krajina, oblast“,[2] dnešní význam je zúžen). Praslovanské *volstь („vláda, moc“) je odvozeno od *volsti („vládnout“) s 1. osobou přítomného času *voldǫ[3] a to z indoevropského *u̯aldh-, rozšířeného kořene *u̯al- („být silný“).[4]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ vlastnost vlastnosti
genitiv vlastnosti vlastností
dativ vlastnosti vlastnostem
akuzativ vlastnost vlastnosti
vokativ vlastnosti vlastnosti
lokál vlastnosti vlastnostech
instrumentál vlastností vlastnostmi

význam[editovat]

  1. podstatný znak věci nebo jevu
    • chemické vlastnosti prvku
  2. základní rys povahy projevující se v chování člověka
    • zbavit se záporných vlastností

překlady[editovat]

znak věci nebo jevu
rys lidské povahy

synonyma[editovat]

  1. atribut, rys, kvalita, příznak
  2. rys, kvalita, atribut, příznak

poznámky[editovat]

  1. MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. 4. vyd. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 1997. 866 s. Fotoreprint 3. vyd. z roku 1971. ISBN 80-7106-242-1. Heslo „vlast“, s. 693–694.
  2. BĚLIČ, Jaromír; KAMIŠ, Adolf; KUČERA, Karel. Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1978. Heslo „vlast“, s. 570.
  3. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Hesla „vlastní“ a „vlast“, s. 716.
  4. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Voznice : Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „vládnout“, s. 715.