Diskuse s uživatelem:Hobr

Vítáme Vás na českém Wikislovníku a děkujeme za Vaše první příspěvky k tvorbě tohoto otevřeného slovníku.

Doufáme, že se Vám zde bude líbit. Do začátku bychom Vás rádi informovali o několika užitečných stránkách, které Vám mohou pomoci:

• Podmínky pro zařazení hesla
• Co Wikislovník není
• Formát hesla
• Pokud si chcete něco vyzkoušet nanečisto, použijte stránku Pískoviště.
• V případě, že budete mít nějaký návrh na vylepšení nebo dotaz, můžete jej napsat na stránku Pod lípou nebo přímo některému z aktivních správců na jeho diskusní stránku.
• Na diskusních stránkách se vždy podepisujte - stačí napsat 4 vlnovky (~~~~) nebo je vložit klepnutím na , naopak v heslech se nepodepisujte.
• Pokud si s něčím nevíte rady, podívejte se na nápovědu.

Takže ještě jednou vítejte a děkujeme za vaše příspěvky. Doufáme, že se vám přispívání bude dařit.

---

--Juan de Vojníkov 29. 8. 2010, 07:33 (UTC)

Používání šablon vzorů a dvě drobnosti

Dobrý den, používáte-li k usnadnění a zrychlení vkládání tabulky se skloňováním připravené šablony vzorů, používejte je, prosím, se substem, například {{subst:Vzor slovník|deštní}}. Tyto šablony jsou určeny pouze k usnadnění vyplňování šablon typu {{Substantivum (cs)}}, ve zdrojovém wikikódu hesla by se měly nacházet pouze tyto. Většina šablon (některé však nejsou ještě upraveny) umožňuje přepsání implicitního vygenerovaného tvaru explicitně udaným, například {{subst:Vzor kruh|almanach|sloc=almanaších}}.

Dále jsem si všiml nejednotnosti při zapisování příkladů užití. Ideální zápis je tento:

#* {{Příklad|cs|Zde je příklad užití.}}

Šablona {{Příklad}} obalí příklad vhodnou třídou a kódem jazyka (to je důležité zvláště u jiného než českého jazyka), značky #* zase zabezpečí logické vnoření seznamů.

Děkuji a přeji vám spoustu dalších příjemných editací na Wikislovníku. --Milda 15. 5. 2011, 08:24 (UTC)

Děkuji za upozornění a dobré rady, hesla podle nich upravím. --Hobr 15. 5. 2011, 08:39 (UTC)

Viz

Nejsem si jistý, že vaše pojetí šablony Viz odpovídá její dokumentaci (Šablona:Viz). Nepřijde mi, že by např. "tovaryš" a "Towarischtsch" patřily k sobě. --Dan Polansky (diskuse) 29. 1. 2024, 10:25 (CET)

Děkuji za připomínku. Trochu tady tápu. Konzervativní varianta, kterou jsem původně zvažoval, by obsahovala pouze tři položky: "tovaryš", "Tovaryš" a "tovariš". Jenže k tomu jsem přidal "товарищ", které se mi zdálo velmi blízko kvůli možné záměně щ a ш, a polský "towarzysz" se spřežkami. Německý "Towarischtsch" je pak fonetický přepis z ruštiny do němčiny. Doporučil byste se držet pouze první konzervativní varianty? ~~~~ Hobr (diskuse) 29. 1. 2024, 14:24 (CET)

Mě by dávala více smyslu ta konzervativní varianta, ale vidím, že jste o tom přemýšlel, dělal to s rozmyslem. Přišlo mi, že "š" a "šč" jsou už příliš daleko. Připadlo mi, že jste to vystavěl etymologicky spíše než v duchu dokumentace šablony. Pak je otázka, zda by např. "cs:hranice" a "de:Grenze" měly být propojeny; ostatně h --> g dává smysl a mezi češtinou a němčinou i c --> z.

Ale vlastně váš přístup ničemu moc nevadí a pokud si ho dokážete před sebou obhájit, vlastně to za mě lze nechat být. --Dan Polansky (diskuse) 30. 1. 2024, 09:45 (CET)

Po zvážení pro a proti se přikláním ke konzervativnímu přístupu. Děkuji za konzultaci. ~~~~ Hobr (diskuse) 4. 2. 2024, 17:15 (CET)

Označování malých editací

Dobrý den, kolego Hobře, chtěl bych Vám tímto poděkovat za to, že své kosmetické či formální editace důsledně označujete zaškrtnutím kolonky Malá editace. Není to samozřejmé a mně osobně to zde usnadňuje a zpříjemňuje život při sledování Posledních změn: dává mi to šanci dostat se v čase hlouběji, zejména např. v obdobích kategorizační smršti apod. Ještě jednou děkuji za tuto Vaši ohleduplnost, vážím si toho. Srdečně, Topůrko za tolar (diskuse) 9. 2. 2024, 18:44 (CET)

Děkuji! Hobr (diskuse) 10. 2. 2024, 16:28 (CET)

velko-

Dobrého dne přeji. Ohledně Příloha:Slova s předponou velko- (čeština): tvar "velko-" nevidím jako předponu nýbrž jako kombinační formu z přídavného jména "velký"; stejně tak malý --> malo-, černý --> černo-, sudý --> sudo-, aj. Otázka je, co z toho plyne pro onu přílohu, která v principu nemusí být špatná věc. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2024, 08:20 (CEST)

Dobrý den, máte pravdu a o problému vím. Narazil jsem na to ve více případech. Slovník afixů užívaných v češtině to nazývá prefixoid. Česky je to první část složeniny. Český jednoslovný termín neznám. Pokud bychom našli shodu ohledně názvu příloh tohoto typu, bylo by vhodné také upravit Kategorie:České předpony. Hobr (diskuse) 11. 4. 2024, 10:45 (CEST)

Děkuji. Jedna možnost by byla přílohu přejmenovat na "s prefixoidem" či "kvazipředponou". Ale prozatím lze problém nejspíš deferovat/odložit: nejsme ani v letectví ani v medicíně a nehrozí, že by tato nepřesnost (prefix vs. prefixoid) někoho zmátla natolik, aby to způsobilo škody. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2024, 10:51 (CEST)

Korpus "kvazipředponu" nezná. Myslím že oddělení prefixoidů od předpon (prefixů) by dávalo smysl v souladu se Slovníkem afixů. Příslušné přílohy bych přejmenoval na Slova s prefixoidem ... a podíval bych se i na hesla českých předpon, kde by se to mělo upravit z předpony na prefixoid a doplnit odkazem na Slovník afixů. Hobr (diskuse) 11. 4. 2024, 12:06 (CEST)

No, ona by to byla vlastně dle sufixu "-oid" spíše "pseudopředpona", ale tento termín též téměř nevidět. "prefixoid" morfologicky nesedí k "předpona"; sedí k "prefix". Ohledně možného rozčlenění, to by se pak týkalo i kategorií pro přílohy. A je otázka, zda čtenář takové řekněme "pedantství" ocení. Takže si nejsem už ani jistý, o co mi přesně jde. Věc by možná spravila poznámečka na začátku přílohy, že technicky se nejedná o "předponu" nýbrž o "prefixoid" a tím to odbýt. --Dan Polansky (diskuse) 11. 4. 2024, 12:17 (CEST)

Ponechání předpony a poznámka příloze je dobrý nápad, asi se k němu přikloním. Děkuji za přínosnou diskusi. Hobr (diskuse) 11. 4. 2024, 12:49 (CEST)

V příloze seznamu slov s přeponou samo- jsem upravil úvodní popis. Podrobnější vysvětlení by pak mělo být v hesle samo-. Hobr (diskuse) 11. 4. 2024, 23:19 (CEST)

V en wikt samostatné stránky pro tyto pseudopředpony/kombinační tvary nemáme: v etymologii je to např. velkovezír = velký + -o- + vezír. Slovník afixů má heslo pro velko- a malo- ale už ne černo- či modro-. U hesla en:samo- samostatná stránka sice existuje, ale to jsem byl spíš nekonzistentní; navíc samo- není z přídavného jména nýbrž ze zájmena sám, případně z tvaru samo. Seznam odvozených složenin v en wikt patří do seznamu bázového slova, např. en:velký, kde však jak připouštím téměř všechny složeniny chybí. Český Wikislovník k tomu může přistoupit jinak, když bude chtít. Dodám ještě, že i poměrně dlouhé seznamy lze vcelku příjemně sázet trojsloupcovou sazbou přímo v heslech, jak je vidět např. v hesle jmout, kde jsou užity šablony Šablona:souv-vršek a Šablona:souv-spodek. --Dan Polansky (diskuse) 15. 4. 2024, 10:26 (CEST)

Viz 2

Dobrý den, vy jste tady psal něco o zpoždění šablony Viz. Víte o tom víc? Proč v kavka nebo Kavka funguje, ale Kafka ne? Není to spíš nějaká sw chyba? Palu (diskuse) 27. 5. 2024, 17:12 (CEST)

Stejně tak Kafky nefunguje, kavky a Kavky ano. Dane Polansky, vy umíte dobře hledat v archivech - nepsalo se o tom někde něco? --Palu (diskuse) 27. 5. 2024, 17:25 (CEST)

Dobrý den, zaznamenal jsem, že při doplnění šablony Viz bez parametrů se aktualizace občas neobjeví. Po nějakém čase to začne fungovat. Netuším, proč tomu tak je. -- Hobr (diskuse) 27. 5. 2024, 17:50 (CEST)

Tak uvidíme, jestli se to rozběhne. --Palu (diskuse) 27. 5. 2024, 18:10 (CEST)

Bohužel to po dvou dnech stále nefugnuje. --Palu (diskuse) 29. 5. 2024, 12:23 (CEST)

Mykhal - koukám, že se teď pokoušíte zlepšit Modul:Počet slov, takže asi umíte programovat :) Neuměl byste se podívat i na Viz, až budete mít někdy později chvilku? --Palu (diskuse) 29. 5. 2024, 12:29 (CEST)

Vždy se mi zdálo a je tomu tak, že submodul se seznamem viz slov se hledá tak, že se dané slovo dekapitalizuje a odřeže diakritika dle jisté fixní tabulky. —Mykhal (diskuse) 29. 5. 2024, 12:39 (CEST)

Takže jedině založit i Viz/kafka? S jediným submodulem Viz/kavka to nepůjde? --Palu (diskuse) 29. 5. 2024, 12:42 (CEST)

A nešlo by to třeba jen nějak zrcadlit, aby se nemusely udržovat dva seznamy? --Palu (diskuse) 29. 5. 2024, 12:43 (CEST)

V dokumentaci je popsáno, jak se odkáže na konkrétní seznam. —Mykhal (diskuse) 29. 5. 2024, 12:46 (CEST)

Myslíte {{Viz|seznam1=ma|seznam2=ма}}? OK, tím to asi jde. Přesto by sloučení do jednoho seznamu bylo více pohodlné a méně náchylné na chybu. Navíc takhle bych tedy musel založit Viz/Kafka, kde bude jediné slovo, což taky nevypadá potom úplně dobře :) Ale jo, pokud se to nevymyslí líp, tak to je cesta. --Palu (diskuse) 29. 5. 2024, 12:53 (CEST)

Chtělo by to nějaký důkaz, že se to někdy po čase objevilo. Nevěřím tomu. Pokud by to měl dělat bot, tak to není nějaká magická entita. Pokud by explicitně vytáhl ten seznam a vložil, bylo by to nesystémové řešení. Co jiného by ten bot dělal? Nevím. —Mykhal (diskuse) 29. 5. 2024, 12:48 (CEST)

Pochybuji, že by s věcí měl do činění nějaký bot, a který že by to byl bot. --Dan Polansky (diskuse) 29. 5. 2024, 15:54 (CEST)

Jak věc funguje lze vyčíst z Modul:Viz. Ten natahuje Modul:Viz/Replacements do tabulky replacementTable, jež je využita ve funkci canonicalizeTitle. V tomto Replacements modulu je snadno patrné, který znak se nahrazuje kterým. Propojení "Kafka" a "kavka" je ve smyslu homofonů, což však ani nemá konsenzuální podporu dle Diskuse_k_šabloně:Viz#Hlasování_k_dokumentaci ("Na výtky ohledně bodu, který supluje homofony, nebylo nijak reagováno. Tento bod vadí mně, Shlomovi, Zdenkovi a patrně i Tchořovi."), a nevidím, že by to podporoval kód Lua.

Doporučil bych homofony "Kafka" a "kavka" skrze Viz nepropojovat pro chybějící konsenzus a chybějící automatickou softwarovou podporu. Softwarovou podporu ani nelze přímočaře v duchu Modul:Viz/Replacements dodělat, aniž by se udělal něco jako obecný Lua kód pro IPA (mezijazykově? i anglicky?); i v češtině nelze prostě jen přidat náhradu "v" --> "f" pro "kavka" --> "kafka", protože by to nesedělo všude tam, kde se "v" čte jako "v" spíš než "f". --Dan Polansky (diskuse) 29. 5. 2024, 16:00 (CEST)

Do hesla Kafka jsem vložil "{{Viz|seznam=kavka}}" na ukázku, což dává snad onen zamýšlený homofonní efekt, s tím, že centralizující seznam je veden pod "kavka" a nikoli "kafka". Přitom stačí mít seznam jeden; do těch tvarů, z jejichž zápisu není název seznamu odvozen automaticky, je třeba takto skriptu poradit. Pokud to takto chcete vespolek dělat vzdor nekonsenzu citovanému výše, takto to dělat technicky lze a není to ani nesnesitelně bolestivé. Je i jasné, jak zhruba postupovat, tak dlouho, dokud se bavíme o homofonech v rámci jednoho jazyka. K čemu je to dobré, když navíc existuje stejně oddíl vedoucí homofony, mi jasné není. --Dan Polansky (diskuse) 29. 5. 2024, 17:02 (CEST)

Určitě jsem se zmýlil ohledně zpoždění, za to se omlouvám. Jen podotýkám, že popis použití šablony bez parametrů svádí uživatele k mylnému předpokladu, že se šablona uplatní ve všech heslech z lua seznamu příslušného modulu. Z diskuse je patrné, že nejsem jediný, kdo takto uvažoval. Děkuji za vysvětlení @Mykhalovi a @Danovi Polanskému, jak šablona funguje. -- Hobr (diskuse) 29. 5. 2024, 17:04 (CEST)

Ono není jasné, jak by šablona např. v hesle "Kafka" měla vědět, které že moduly se seznamy má vzít v potaz. Kdyby šablona/modul měla projít všechny seznamy a zkoumat, zda náhodou není v seznamu přítomen název stránky (čili zde "Kavka"), to by bylo výpočetně dost náročné, uvážíme-li, že by bylo nutné natáhnout a prohlédnout tisíce či spíš o řád či dva více seznamů. Takto šablona vezme název stránky, ten zkanonizuje ("Kavka" --> "kavka", "lávka" --> "lavka", "čára" --> "cara"), a koukne, zda náhodou pod kanonickým tvarem neexistuje seznam. Kanonizační pravidlo v kódu Lua zároveň zadává formální pravidlo pro to, které páry patří propojit (propojit tehdy, když je shodný kanonický tvar), byť je toto pravidlo užší/těsnější, než co připouští onen nekonsenzuální text v Šablona:Viz. --Dan Polansky (diskuse) 29. 5. 2024, 17:14 (CEST)

Upravil jsem Šablona:Viz tak, aby volání "Viz" bez parametrů bylo srozumitelnější. Je to lepší? Nějaké náměty? --Dan Polansky (diskuse) 29. 5. 2024, 17:26 (CEST)

Děkuji, je to srozumitelné. -- Hobr (diskuse) 29. 5. 2024, 18:15 (CEST)

pistolník

Vaše definice: "člověk vyzbrojený pistolí". To jistě není dobře, nebo? Jistě ne každý člověk vyzbrojený pistolí je pistolník? --Dan Polansky (diskuse) 15. 6. 2024, 09:18 (CEST)

Děkuji za upozornění. Použil jsem slovníkovou definici s vědomím, že není výstižná a je třeba ji upravit, což jsem už učinil. -- Hobr (diskuse) 15. 6. 2024, 17:21 (CEST)

Prefix a prefixoidy

Děkuji vám za zakládání stránek pro prefixy a prefixoidy. Ode mně námět: bylo by hodnotnější zákládat přednostně ty prefixy a prefixoidy, které nejsou pro českéhého mluvčího zřejmé; tam by byla zásadní sémantická přidaná hodnota. Jenom námět; vaše priority jsou na vás. Ať to jde! --Dan Polansky (diskuse) 20. 3. 2025, 12:05 (CET)

Děkuji za uznání a návrh námětu. Hobr (diskuse) 21. 3. 2025, 17:05 (CET)

rolování tabulek

Zkusil jsem to po Vás, ale bohužel mi to tabulky neroluje tak, aby byl stále vidět header. Tak jsem se podíval do Vámi vložených a ejhle, a ani tam to nefunguje. Nejsou na tom en:wikt propojena ještě nějaká udělátka, která tady chybí. Nebo Vám to na Vašem prohlížeči roluje? Hezký večer přeji. --Uživatel:kusurija (diskuse) 28. 3. 2025, 18:59 (CET)

P. S. mohl byste mi dát odkaz na nějakou stránku na anglickém wikislovníku, kde je to (sticky-header) použito a funguje to tam? --Uživatel:kusurija (diskuse) 28. 3. 2025, 19:01 (CET)

Na anglickém wikislovníku to není, adoptoval jsem to z anglické wikipedie na český wikislovník a wikipedii. Příklady z wikipedie: , . Hobr (diskuse) 28. 3. 2025, 19:13 (CET)

U mě to roluje ve Firefoxu na Windows 10 i ve Fedoře (Linux), avšak na Androidu nikoliv. V jakém prohlížeči a na jakém operačním systému Vám to nefunguje? Hobr (diskuse) 28. 3. 2025, 19:08 (CET)

Moje chyba, nepřesně jsem kopíroval, proto mi to nešlo. Po opravě funguje. Díky, výborný nástroj! --Uživatel:kusurija (diskuse) 28. 3. 2025, 19:43 (CET)

Externí odkazy na úroveň 3

Externí odkazy umisťuji na úroveň 3 dle argumentace z Wikislovník:Pod lípou/Archiv-2023-2#Externí odkazy na úroveň 3. V diskuzi nezazněly žádné argumenty proti, proto považuji tento způsob za protokonsenzuální. --Dan Polansky (diskuse) 5. 4. 2025, 18:43 (CEST)

Dodám, že stránka Wikislovník:Formát hesla se nyní nachází v závadném stavu, do kterého si ji prorevertoval Palu, aniž by pro své změny dosáhl konsenzu. Důvod, proč jsem ještě nerevertoval, je, že šetřím historii revizí této stránky a čekám s revertem dva měsíce. --Dan Polansky (diskuse) 5. 4. 2025, 18:51 (CEST)

Je to přesně naopak, WS:FH odráží stav pravidel a zvyků před příchodem pana Polanského sem na projekt po jeho indef zabanování na en.wikt, tedy neodráží jeho nekonsensuální rozsáhlé změny, tedy ani tuto diskutovanou. Tahle jedná konkrétní by byla nicméně možná užitečná, pokud by byla přijata transparentním konsensem, nikoliv silou a anarchií. Palu (diskuse) 5. 4. 2025, 19:11 (CEST)

Vážený pane kolego, nebudu se přít a nenechám se vyprovokovat k revertační válce jako se běžně děje mezi vámi a Paluem. Podotýkám, že nestraním ani jednomu z vás a nehodlám do vašich sporů nijak zasahovat, protože je to otravné a stejně to k ničemu nevede. Pokud by bylo dosaženo konsenzu ohledně externích odkazů na úrovni 3, pak by to bylo uvedeno i v dokumentaci. To se nestalo, takže dle mého názoru je současná dokumentace stále platná. Nedomnívám se, že by přispěvatel měl bádat někde v archivech a zkoumat rozsáhlé polemiky, které s oblibou vedete, místo aby se řídil dokumentací. Hobr (diskuse) 5. 4. 2025, 19:13 (CEST)

Čemu říkáte "dokumentace" je Wikislovník:Formát hesla, který je v Paluově stavu jenom proto, že zatímco Palu revertuje ihned, já čekám dva měsíce. Z tohoto důvodu vaši argumentaci považuji za lichou. Jak jsem právě vysvětlil. V mé verzi Wikislovník:Formát hesla možnost úrovně 3 uvedena je, s odkazem na diskuzi. --Dan Polansky (diskuse) 5. 4. 2025, 19:23 (CEST)

K tomu, že prý spory k ničemu nevedou: to ověřitelně zjevně není pravda: díky obrovské vytrvalosti se mi podařilo prosadit řadu dobrých věcí, např. volitelné datum v šablonách externích odkazů, více šablon pro externí odkazy včetně GBK a Wikizdroje-hledání, v tuto chvíli nejsou smazané kolokace aj. A externí odkazy na úrovni 3 jsou další dobrá věc, u které je šance, že se ji podaří prosadit. --Dan Polansky (diskuse) 5. 4. 2025, 19:34 (CEST)

Kolega Hobr dal něco na stránku Pod lípou... (a já tam reagoval)... Po těch měsících mám pocit, že kolegové Palu a DP se spolu neshodnou, nechtějí se bavit, takže to bude muset rozhodnout komunita... Jinak to nikdy neskončí... Otázka je, kolik lidí se o to bude zajímat, a pak, jestli kolegové přijmou nějaké rozhodnutí komunity.... Jinak Honzo, byl bych ti poslal soukromý mail, kdybys tu měl odkaz... Ale mně můžeš... jestli chceš... Pato Yapuq (diskuse) 6. 4. 2025, 04:46 (CEST)

@Hobr: Četl jsem váš příspěvek Pod lípou (tato editace). Něco tak neférového jsem nečekal. Vaše tvrzení, že jsem v posledním revertu v roce 2025 vytvořil verzi, která by se měla schválit, jako kdyby Paluem prorevertovaná verze byla jaksi status quo ante či jen vzdáleně konsenzuální, už je prostě jenom absurdní. Jsou to postoje jako ten váš, které by mě nutily revertovat častěji než jednou za dva měsíce. Čili mě za moji zdrženlivost trestáte a Palua za jeho impetuózní okamžité revertování odměňujete; to nemůže být dobře. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 09:31 (CEST)

Nikoliv, mýlíte se, nikoho netrestám ani neodměňuji. Jen jsem nedělal rozbor historie stránky. Pokud máte pocit, že je třeba se vrátit ke starší verzi, můžete takový návrh vznést a věřím, že je možné ho respektovat. K vaší verzi mám celou řadu připomínek, ať už věcných nebo stylistických, ale nepřipadá mi vhodné, abychom to řešili na hlavní stránce dokumentace. Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 09:39 (CEST)

Pokud jste ani nenahlédl do historie stránky a nepokusil se určit, kde je status quo ante, pak nechápu, jak byste chtěl přispět férově k řešení problému. Pokud jste ani nezaregistroval, že je tam dlouhodobá revertovací válka, a bez jakékoli analýzy prohlásil Paluovu verzi za tu základní, od které se má verze odchyluje, pak je to hrubě neseriózní a nepřijatelné. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 09:52 (CEST)

Řečeno paralelně k vašemu frázování: pokud máte pocit, že je třeba se vrátit k Paluově verzi (kterou nikde neprodiskutoval a která byla do dne po svém vzniku revertována), můžete takový návrh vznést. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 09:55 (CEST)

Při této příležitosti se vrátím k vaší editaci se shrnutím "Po osmi letech užívání beze změn snad již lze vypustit větu, že jde jen o návrh", která vedla k překlopení nekonsenzuálního textu do pravidla. Ta ukazuje, že některé věci týkající se wiki zcela zásadně nechápete, stejně jako pravidlotvorby v lidských společnostech. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 09:33 (CEST)

poli-

Mohl byste uvést zdroj, který tvar poli- klasifikuje jako prefix či alespoň prefixoid? Nic takového jsem v životě neviděl, ani pro češtinu ani pro angličtinu. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 11:58 (CEST)

Zdroj je standardně uveden v poznámkách hesla poli-. Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 12:10 (CEST)

Když jsem se ptal, poli- byl redlink, že ano? Takže zdroj je tento: https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=123. Zde ale žádný výrok o tom, že poli- je prefixoid, nenacházím. Navíc jste ho v hlavním jmenném prostoru založil jako předponu, nikoli prefixoid. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 12:15 (CEST)

Dodám, že en:poli- nemá jediné heslo v jediném jazyce pro tento význam; všechno je to ve významu poly-, např. polymorfní. Podle vaší logiky by tam přitom řada jazyků musela být, protože řecké polis dalo vzniknout řadě slov napříč jazyky. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 12:10 (CEST)

Zkuste němčinu (die Poliklinik): , . Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 12:22 (CEST)

A tam mám vidět co? Řetězec "poli-" nenacházím.

Našel jste nějaký jiný Wikislovník (ne nutně anglický, třeba polský či německý), který zvolil vaše podle mě neozdrojované pojetí? --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 12:24 (CEST)

Cituji z výše uvedeného :

Kompositum: poli+Klinik

Pragmatik: etym: griech.

To se vám nezdá dostatečné? A IJP není podle vás zdroj, který lze použít?

Dále jsem neznamenal, že bychom měli na wikislovníku zavedenou kategorii prefixoidů. Dosud se zde braly jako předpony a nikomu to nevadilo. Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 12:32 (CEST)

Přidávám ještě jeden odkaz, tentokrát na francouzský wikislovník - policlinique, kde je to popsáno v etymologii také jako předpona řeckého původu (polis). Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 12:43 (CEST)

Aha. Ale wortschatz-leipzig.de hovoří o kompozitu, čili složenině, nikoli o slově s prefixem. Takže tam tvrzení o to, že poli- je v němčině prefix či prefixoid, nenacházím.

Ohlednbě fr:policlinique čtu "clinique avec le préfixe grec -polis (« ville »).", což však ukazuje do fr:-polis, což je latinsky; žádné fr:poli- nenacházím.

V IJP žádný výrok na téma "prefixoid"; opravíte mě a ocitujete relevantní výrok?

Věc zvedám proto, že mi přijde absurdní, snad i díky značné lexikografické zkušenosti. Jsem v tuto chvíli již dost zkušený lingvista a lexikograf i v oboru etymologie a etymologických vztahů na to, abych tušil, do jakých podle mě absurdních konců toto může vést. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 12:48 (CEST)

Kde je přesná hranice mezi složeninou, prefixoidem a předponou? Nehodlám to prosazovat silou, klidně smažte heslo i přílohu. Hobr (diskuse) 6. 4. 2025, 12:56 (CEST)

V češtině je složenina je např. černokněžník nebo vodovod. V konstrukci poliklinika lze opravdu argumentovat, že je to hraničně složenina: má dva kmeny či tak něco; vlastně je to pak polis + -cosi- + klinika. Oproti tomu politika má pokud vím jeden kmen; povrchně ji lze nejspíš rozložit na poli(t)- a -ika; politika není složenina. Takový povrchní rozklad má své kouzlo, ale není jasné, že by tento princip měl vést k systematickému zakládání hesel. Dočkali bychom se v angličtině nepřeberného množství tvarů jako je putativní *scrib/p- (inscribe, description). --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 13:01 (CEST)

Rozšířil jsem nyní polis o etymologicky související s řeckým polis. Tím lze získat seznam podobný tomu, který jste vytvořil, jenom delší (protože např. i megalopole), aniž by bylo nutné vytvářet nějaké zdroji nepodpořené formy. --Dan Polansky (diskuse) 6. 4. 2025, 13:08 (CEST)

dů- a bez specifického významu

Píšete, že dů- je bez specifického významu. Ale pokud je dů- varianta do-, potom má dů- alespoň některé z významů, které najdeme u předpony do-. Nenacházím ve vámi použitém zdroji Slovník Affixů, že by dů- bylo bez specifického významu. --Dan Polansky (diskuse) 8. 4. 2025, 12:29 (CEST)

Máte nějaký návrh? Slovník afixů potvrzuje, že dů- je předpona, ale neobsahuje žádný přímý konkrétní význam. Hobr (diskuse) 8. 4. 2025, 12:47 (CEST)

Pakliže správně chápu https://www.slovnikafixu.cz/heslar/do-, "Stavba: do- u sloves. V substantivech od nich odvozených je někdy podoba dů-", pak obecně všechny významy předpony do- mohou být významy varianty dů-. Jedno řešení je napsat do definičního řádku varianta prefixu do- a tím významy delegovat.

Jiná věc je, že Slovník Affixů defakto neuznává dů- jako prefix, nýbrž praví, že dů- je podoba prefixu do-. Na druhé straně zdroj v části na konci hledá poue "do-", dle "Dotaz [do.*] [...]", čili zdroj je v tomto poněkud zmatečný.

Přijde mi, že varianta prefixu do- je přijatelné řešení, dokud nenaznáme, že heslo nemá existovat vůbec; preferovatelné by řešení bylo proto, protože se tím omezí duplikace definic. --Dan Polansky (diskuse) 8. 4. 2025, 13:13 (CEST)

Česká předpona im-

Tak nějak pochybuji, že v češtině existuje něco jako předpona im- (Příloha:Slova s předponou im- (čeština)). To je latinská předpona v latinských slovech, ze kterých byla česká odvozena. Možná máte nějaký zdroj, který takovou českou předponu hlásí?

Ta stránka nicméně je docela zajímavá. Jen bych viděl potřebu dostát (technické?) správnosti a neuvádět čtenáře v lingvistický omyl. --Dan Polansky (diskuse) 18. 9. 2025, 20:12 (CEST)

Zajímavé téma... Předpona in/im/ir v češtině není zřejmě vůbec produktivní (např. není immožný, invložit, impohybovatelný), narozdíl od sporadického -tor (synátor)... ale slova jako impotentní, importovat, inkaso apod. rozhodně česká jsou... i když už odvozená od jiných slov přejatých z latiny apod... Ale podle mně ten seznam smysl má, protože jsou tam odvozená slova, ne jen přejímky z cizinštiny (např. import, ale dále importovat, importovaný, atd.)... spíš mi tam chybí slova s předponou ir-, pak provázání stránek s příponou in-, im- a ir- (stejná předpona)... nebo je dát i na jednu stránku (fonetické + pravopisné varianty předpony in-)...

Tj., není to česká (produktivní) předpona, ale objevuje se jednak v přejatých slovech, jednak v odvozeninách přejatých slov běžně v češtině používaných, navíc se od nich dají derivovat jiná slova, co třeba v tom seznamu nejsou... Takže mi dává smysl tu stránku nechat...

Jinak řešeno, předpona není česká, ale jsou slova s touto předponou... Vlastně teoreticky je i produktivní v tom smyslu, že se dá použít s kořeny latinského původu... třeba teoreticky "impraktický", i když to se asi nepoužívá, ale může být něco jiného, co třeba ještě ve slovníku není...

V českých slovech (přejatých a následně třeba odvozených) je to jasně identifikovatelná předpona, i když cizího původu a nejspíš pouze v přejatých sloves...

Dává mi smysl tu stánku nechat... A jen přidat na varianty prefixu, třeba i s tím, že předpona je latinského původu a není produktivní se slovy českého/slovanského původu...

— Pato Yapuq (diskuse) 18. 9. 2025, 23:53 (CEST)

Zdroje? (Tři tečky na konci věty jsou nějaká nová typografická konvence? Můžu se o ní někde dočíst?) --Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2025, 07:35 (CEST)

Nějaký zdroj už níže dodal kolega Hobr. Pokud bude třeba dále obhajovat existenci té stránky, věřím, že se toho ujme kolega, případně budou relevantní zdroje dodány ke stránce "im-", až bude vytvořena. Za ty tři tečky se omlouvám, mám tendenci takhle psát, možná se tím snažím naznačit nějakou větší pauzu, ale vím, že to tak není správně. Každopádně ve formálnějších textech to samozřejmě takto nepoužívám. --Pato Yapuq (diskuse) 19. 9. 2025, 16:36 (CEST)

Proč by import nebyla přejímka např. z angličtiny? Proč by *impraktický nebylo založeno či ovlivněno z impractical? --Dan Polansky (diskuse) 19. 9. 2025, 07:39 (CEST)

Je to možné. Ale to nebylo cílem mé odpovědi. Chtěl jsem říct, že je to jasně identifikovatelná předpona, která se vyskytuje ve slovech, která se běžně používají v češtině (bez ohledu na to, že se jedná o přejímky), a proto mi ta přílohová stránka dává smysl. --Pato Yapuq (diskuse) 19. 9. 2025, 16:18 (CEST)

A který zdroj říká, že to je předpona/prefix? (Já jsem existenci přílohové stránky nezpochybil; zpochybil jsem správnost/akurátnost zařazení pod kategorii předpona/prefix.) --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 11:20 (CEST)

Aha... No a co by to teda bylo? Prefixoid? Nebo že v češtině je vhodnější to brát jako součást přejatého slova (předpona spolu s přejatým slovem, přípona třeba česká nebo počeštěná)? Ale kolega Hobr dodal další zdroje. A spíš bych to pak řešil na stránce o předponě, ne v té příloze... --Pato Yapuq (diskuse) 20. 9. 2025, 22:56 (CEST)

Zdroj: ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum. Heslo in-/im-/i-. Hobr (diskuse) 19. 9. 2025, 14:56 (CEST)

Děkuji. Ale tam se nepraví, že je to předpona/prefix. První charakterizující podstatné kméno je "Stavba"; druhé je "Stavební prvek přejatých slov" (to je fráze, ale já používám "podstatné jméno" jako kategorii pro syntagmata a nikoli pouze pro slova). --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 11:22 (CEST)

Tento stavební prvek přejatých slov je v daném zdroji definován nadpisem jako prefix, jak je popsáno zde: https://www.slovnikafixu.cz/typy_hesel

Další zdroje, kde je im- explicitně definované jako předpona:

• http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3376, [DP: rok 1939]
• https://ssjc.ujc.cas.cz/search.php?hledej=Hledat&heslo=im-&sti=EMPTY&where=hesla&hsubstr=no

Hobr (diskuse) 20. 9. 2025, 13:41 (CEST)

Přidal jsem datum publikace 1939. Nad zbytkem se zamyslím. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 15:08 (CEST)

Co mám vidět zde: https://www.slovnikafixu.cz/typy_hesel? Výraz "stavební prvek" tam nenacházím. Které věty (kterých vět) si mám všimnout? --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 15:09 (CEST)

"Nadpis hesla je zarovnán u prefixů vlevo, u sufixů vpravo, u cirkumfixů nebo nekoncových prvků na střed." Hobr (diskuse) 21. 9. 2025, 18:49 (CEST)

Nemůže být " im- explicitně definované jako předpona"; to není definice nýbrž když už klasifikace, čili je to slovní salát. --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 15:10 (CEST)

Ok, SSJČ klasifikuje in- coby předponu. Pak se ale nabízí otázka, zda v tomto ohledu SSJČ není zastaralý; neboť: proč slovnikafixu.cz odkázaný výše danou věc neoznačuje výrazem "předpona" či "prefix" nýbrž "stavební prvek", když by "předpona" byl kratší výraz a byl-li by přesný, tak k upřednostnění? --Dan Polansky (diskuse) 20. 9. 2025, 15:13 (CEST)

Na tom slovníku afixů pracovalo 13 autorů, každý má do jisté míry svůj styl (jo, děkuju kolegovi @Hobr, že jsem strávil večer čtením obecných stránek ke slovníku a namátkou pár hesel :)). Autor tohoto hesla zřejmě dává přednost obecnějšímu termínu "stavební prvek", tj. "formant" (viz en:wiktionary formant a formative, a česky se určitě také něco najde, např.: Slovotvorný formant). Takže ano, autor hesla mohl být specifičtější, ale nebyl (ale "stavební prvek" zahrnuje i "prefix")... (A ten začátek "Stavba:" souvisí s formátem hesla v tom slovníku.)

Takže máme min. tři zdroje, které o prefixu in-/im- mluví jako o předponě: SSJČ a článek z Naše řeč explicitně (to, že to je z roku 1939, má zjevně vliv jen s ohledem na současný pravopis v češtině), ve slovníku afixů, kde podle zmíněné stránky Typy hesel se jedná buď o prefix, nebo o prefixoid (snad se shodneme, že se nejedná o prefixoid...), i když autor hesla neříká explicitně, že jde o prefix, ale používá hyperonymum "stavební prvek".

Upřímně řečeno moc nevím, co je primární zájem kolegy @Dan Polansky: pokud to nemá být prefix, tak co? Nebo že to není český prefix, ale součást přejatých slov? Nebo něco jiného?

Zajímavější mí přijde otázka, kterou nastínil kolega @OprrDopl'UprPyprr, příp. něco dál, ale to napíšu k jeho komentáři. --Pato Yapuq (diskuse) 20. 9. 2025, 23:36 (CEST)

Proč bychom se měli shodnout, že se nejedná o "prefixoid"? Možná jedná, alespoň v onom generickém slova smyslu, že to není tak úplně prefix, ale ani to třeba není tak úplně neprefix. Nejde o to, kolik je zdrojů, ale jak jsou moderní/nenaivní. Na druhé straně zatím nemáme žádný zdroj, který by tuto entitu explicitně zaklasifikoval pod hlavu "prefixoid".

Ohledně: "to, že to je z roku 1939, má zjevně vliv jen s ohledem na současný pravopis v češtině": nikoli, jde o to, že ti lidé nemuseli tak dobře vědět, co dělají, čili že mohou být analyticky zastaralí, více naivní.

Dokážete mi najít seriózní zdroj, který v anglickém description popisuje de- jako anglickou předponu v etymologii? To je myslím docela dobrá analogie, a to je navíc anglicčtina lexikálně hybridní románsko-germánský jazyk, takže by si mohla slovo description více přivlastnit i morfologicky. --Dan Polansky (diskuse) 21. 9. 2025, 06:28 (CEST)

Nějak si neumím představit, že by to vůbec někdo považoval za prefixoid, proto bych nepochyboval o tom, že to autor hesla ve slovníku považuje za prefix. Ale dobře, řekněme, že vy sám máte o tom pochybnosti, tak byste to chtěl doložit nějakým zdrojem, kde to bude napsáno explicitně. A takový zdroj máme minimálně jeden.

Ten zdroj z roku 1939: Chápu, ale to bysme mohli zpochybnit spoustu zdrojů, nejen kvůli stáří, ale i kvůli jiným důvodům, např. že autor není dostatečně známý a etablovaný lingvista, apod. Osobně se domnívám, že třeba od Saussura a navazujících škol (včetně Praž. ling. kroužku), i nenavazujících pozdějších, nelze obecně považovat lingvisty z té doby a pozdější za naivní, analyticky zastaralé. Samozřejmě, jsou různé teorie, školy nebo frameworky, které se vyvíjejí, jsou více či méně přijímané, apod. (a o konkrétních autorech ani nemluvě), ale to, že zrovna tento morfém je předpona, minimálně v latině, je tak triviální záležitost, že bych to stáří vůbec nebral v potaz. Ani nikdo nikdy snad nezpochybnil, že by to v latině nebyla předpona.

To, jak to má angličtina, je pro češtinu irrelevantí (resp. česky bych asi měl psát irelevantní :D). Mluvíme tu o českém slovníku, tj. relevantní je najít zdroje, které se týkají češtiny (ať už jsou psány česky nebo anglicky nebo klingonsky).

Domnívám se, že vám nejde ani tak o to, jestli to je prefix nebo něco jiného, ale jestli v češtině to lze považovat za prefix. K tomu napíšu obecněji jinde.

--Pato Yapuq (diskuse) 21. 9. 2025, 22:56 (CEST)

Ohledně: "Takže ano, autor hesla mohl být specifičtější, ale nebyl": ale no tak. Pakliže by autor s dobrým svědomím dokázal danou entitu zařadit pod hlavu "předpona/prefix", byl by tak téměř jistě učinil. Tady naopak zařadil entitu pod hlavu, která entitě jakoby méně přiznává pravost. --Dan Polansky (diskuse) 21. 9. 2025, 06:32 (CEST)

Mno... To, že by tak jistě učinil, je jen spekulace. Stejně jako teda to moje, že nejspíš ten prvek považuje za prefix, ale použil obecnější termín, z jakéhokoliv důvodu. Tak řekněme, že tento zdroj nemůžeme považovat za přesvědčivý/dostatečný pro to, abychom mohli říct, jestli je ten formant prefix nebo prefixoid (že to není sufix nebo cirkumfix je jasné z formátu hesla, jak psal Hobr). --Pato Yapuq (diskuse) 21. 9. 2025, 22:25 (CEST)

Vaše odpověď mi přijde neseriózní, stejně jako vaše vstupy celkově. Zamyslím se, zda bude produktivní zde ještě něco odpovídat. Váš signal/noise ratio mi přijde neobyčejně nízký; mnoho textu (zejména dole) a málo sdělné hodnoty. --Dan Polansky (diskuse) 22. 9. 2025, 07:58 (CEST)

Úplně nechápu, proč vám moje odpověď a vstupy nepřijdou seriózní. A nechtěl bych, abyste se tím cítil nějak uražený apod., nebo to bral jako výzvu k nějaké "hádce", ale zřídkakdy se mi tady na Wikislovníku (a na Wikipedii už vůbec) stalo, že by si někdo stěžoval na to, co píšu nebo dělám apod., jen z vaší strany. A naopak vy píšete lidem, že se vám něco nelíbí, že chcete vysvětlit, zdroje, apod. Nikdo jiný to asi nedělá, a pokud někdo napíše někomu, tak je tam ta konverzace klidnější. Snažím se nevyvolat nějaký konflikt, ani nereaguju na vaše přímější nebo méně přímé invektivy, tak radši už to dál nebudu rozvádět. Snažím se přispět věcně, i když třeba můj přínos je minimální, a vyhýbám se nějakým hádkám, hlavně osobnějšího rázu, protože ty stejně nikam nevedou...

Pokud mi chcete vysvětlit, proč vám moje vstupy nepřijdou seriózní, budu rád, případně budu rád i za názory kolegů @Hobr nebo @Kusurija (příp. @JAn Dudík, ale ten už to asi vzdal, viz jeho citát na už. stránce). Ale jinak bych se vyvaroval osobních věcí a věnoval se raději tématu. Např. jste se vůbec nevyjádřil k tomu, co jsem psal níže (i když chápu, že to je moc dlouhé), myslel jsem si, že nalezení dalšího zdroje, který potvrzuje, že se to považuje za český prefix, v této diskusi pomůže; jen jsem se dozvěděl, že mé příspěvky mají málo sdělné hodnoty.

Jinak jestli sem budete dál něco psát nebo ne, je vaše rozhodnutí. Jen bychom asi uvítali, aby to kdyžtak bylo k věci.

Děkuji, --Pato Yapuq (diskuse) 23. 9. 2025, 00:03 (CEST)

(Jelikož jsem byl zmíněn), dovolím si nezapojit se, protože v obecnostech/zobecněních nemám dost znalostí. U nějakého jednotlivého slova se mohu pokusit komentovat, pokud budu vědět(něco navíc). Sorry za nevstřícnost. Uživatel:kusurija (diskuse) 23. 9. 2025, 08:28 (CEST)

Já bych si to, coby latiník a rádobyetymolog, dovolilo ještě trošku zkomplikovat (dost možná že na to už někdo poukazujete v kvantech textu výše?): "im–", stejně jako "in–", je v češtině /i v mezinárodenštině/ minimálně dvojí: jednak jako pravá předpona vycházející z předložky (≈v češtině nejspíše většina případů), jednak jako typ záporky (případy jako "im[m]obilní", "impertinence", "impotent"). Měly by být opravdu takto sesypávány dohromady? ––OprrDopl'UprPyprr (diskuse) 20. 9. 2025, 17:56 (CEST)

To mi přijde jako dobrý podnět :) Ale asi budou nějaké sporné případy, kdy je obtížné to odlišit (viz i stránka ve slovníku afixů). Také je otázka, jestli bude jedna nebo více stránek pro předpony s různými významy, nebo se to spojí, podobně jako ve slovníku afixů. A dále zvážit, jestli rozlišovat předpony in-, im-, i- (< i- (ignorovat), ir- (*irrelevantní) a il- (*illegitimní)). Teoreticky by to asi šlo řešit i podkategoriemi (a potažmo stránkami příloh), např. (1) slova s předponou in-/im-/i- (a česky by asi nemělo být <rr> a <ll>, takže varianty il- a ir- lze asi vynechat), pak třeba (2) zkusit rozlišit význam "do, v" vs. "negace", pak třeba (3) ty pravopisné varianty... Ale čím víc se to bude rozpitvávat do detailů, tím víc bude otázek, jestli to je správně a/nebo vhodné, tj. tím menší konsensus... --Pato Yapuq (diskuse) 20. 9. 2025, 23:50 (CEST)

@Dan Polansky, @Hobr, vracím se k původní zprávě. Jestli jsem to dobře pochopil z ostatních zpráv, tak kolegovi Danovi jde hlavně o to, jestli to je předpona v českém jazyce, vs. součást přejatých slov (tj. že třeba se shodneme, že to je lat. předpona v lat. slovech, nebo ne, ale to je irelevantní, ale že v češtině jsme to třeba přejali jako součást slova, a ne jako předponu...).

Níže shrnu zdroje, ale předem bych ještě něco řekl (můj názor, bez zdrojů - i když možná by se něco našlo - takže to není relevantní pro nějaké zásadní rozhodnutí, ale může to pomoct ve sporných případech...):

• to in-, im-, i- se rozhodně v českých slovech vyskytuje (včetně nesouvisejících imám, incký, inkové/Inkové, Indie, Indonésie, dále prefixy infer-, intra- apod.)
• můžeme udělat stránky "slova začínající na in-" a "... na im-" (podle toho výše, je jen málo slov v češtině, kde by nebyla a lat. předpona)... a pak stránku "slova začínající na i-"
• ale jednak asi intuitivně cítíme, že ta slova na in- a im- sdílejí nějaké sémantické rysy... a možná má smysl je spojit podle sémantiky, jednak je to výraznější u slov začínajících na i-, kde lze rozlišit lépe, jestli to i- je součást kořene, nebo původně v jiném jazyce prefix, tj. máme jednak ilegální, irelevantní, ignorovat, jednak iberský, ibišek, iglú, ihned (snad jediné české, nepřejaté), italština, Izrael (hm... zajímavé je, že máme strašně málo slov slovanského původu na i-... většinou přejímky z lat./gr., občas z jiných jazyků...)
• navíc lze ještě rozlišit, kde ta předpona označuje zápor a kde směr dovnitř nebo umístění v apod.

Tím chci říct, že většina Čechů, alespoň ti vzdělanější, nejspíš tu sekvenci in/im chápou jako nějaký prefix, ať už ví či neví, co přesně to znamená... A samozřejmě že tohle nemůžeme brát (bez zdrojů) jako relevantní pro to, co udělat s tou stránkou, ale píšu to proto, že většina lidí by se asi nad tou stránkou nepozastavila, ale pokud už se pozastaví, tak tohle nějak doplňuje interpretaci těch zdrojů, pokud jsou poněkud vágní...

A teď k těm zdrojům:

• obecně, řekněme, že jedna otázka je, jestli je to nějaký formant (cizího původu) v češtině, nebo jestli je to součást přejatých slov, tj. ne formant, a druhá otázka je, pokud ho přijmeme jako formant, jestli to je prefix, prefixoid, nebo něco jiného... (ale tohle dál řešit nebudu, ani si nemyslím, že o to kolegovi šlo, jen jestli to je něco v češtině nebo jen součást přejatých slov)
• Slovník afixů užívaných v češtině: zdroj, který potvrzuje (1) je to v češtině, (2) je to prefix nebo prefixoid, to nejasné kvůli autoru hesla
• SSJČ: jak im- (viz in-), tak in- definuje jako předponu z latiny... tj. českou předponu Z latiny, ne latinskou předponu v češtině... tj. potvrzuje (1) je to v češtině, (2) je to přefix/předpona
• Naše řeč: píše "slova složená s latinskou předponou"... tak řekněme, že tento zdroj nepotvrzuje, že je to česká předpona... max. se dá asi odtušit, že to je předpona (a co jiného? prefixoid mi fakt nedává smysl)
• Český etymologický slovník (J. Rejzek, Praha: Leda, 2015, s. 260): to jsem našel teď... tam to jednak správně odlišuje na in-(1) v/do a in-(2) záporka... a jednak, a hlavně, zase píše: předpona, z lat. in (v, do) / z lat. záporky in-... atd. Tj. jednak potvrzuje, že to (1) je v češtině, (2) je přepona

Tj., shrnutí:

• 3 zdroje potvrzují, že je to v češtině, česká předpona nebo stavební prvek (cizího původu): SA, SSJČ, ČES
• 2 zdroje potvrzují, že to je předpona: SSJČ, ČES
• 1 zdroj podle formátu hesla potvrzuje, že to je prefix nebo prefixoid, ale bez jasného rozlišení, a autor používá obecnější termín stavební prvek, takže rozlišit dle toho zdroje nemůžeme

Všechny tři zmíněné zdroje jsou dle mého názoru dostatečně spolehlivé, navíc publikované dostatečně "autoritními" autory, také z relativně nedávné doby. Máme minimálně dva zdroje, které potvrzují jednak to, že (1) je to prvek používaný v češtině, (2) je to prefix, plus další zdroje, které to doplňují. Naopak nemáme žádné zdroje, které by explicitně tvrdily něco jiného (že je to také latinský prefix, snad nikdo rozporovat nebude...)

Dle mého názoru je tedy existence přílohové stránky s tímto popisem obhájena.

Jiná věc je, že by asi bylo vhodné odlišit ty dva významy, pokud to jde, nebo alespoň do popisu stránky dát im-1/zápor a im-2/v,do - asi ty stránky stejně neexistují.. A prolinkovat se seznamy s in- a s i- jako přefixem.. Anebo to rozdělit ne podle tvaru, ale podle funkce, tj. zřejmě in-, im- (v, do) vs. in-, im-, i- (negace)... Asi to tam dám, tu první variantu, kdyžtak editujte (dává mi větši smysl to upravit, ne smazat, leda byste to někdo překopali na druhou variantu - ale myslím, že někdy bude problém se rozhodnout, který z prefixů to jde, i když toho asi bude málo...)...

Btw., je to nějak manuální seznam... Asi by bylo lepší to generovat automaticky třeba podle kategorií... Jestli to jde, resp. jak...

Díky, i za upozornění na zajímavé téma.

--Pato Yapuq (diskuse) 22. 9. 2025, 00:09 (CEST)

per-

Ehm. --Dan Polansky (diskuse) 25. 9. 2025, 11:08 (CEST)

Příloha:Slova s předponou ex-

Při založení stránky Příloha:Slova s předponou ex- (čeština) jste patrně použil materiál z hesla ex-, ale ve shrnutí jste to neuvedl. To je přinejmenším datový plagiát. Porušení autorského práva to asi není, ve smyslu, že seznam položek neobsahuje žádné autorsky unikátní vyjádření. --Dan Polansky (diskuse) 9. 11. 2025, 08:21 (CET)

Přílohu jsem doplnil o poznámku a shrnutí, ve kterých je uvedeno vaše autorství. To však ostatně vyplývá z historie hesla ex-, se kterým je příloha propojena odkazem, takže rozhodně nebylo mým záměrem vytvářet jakýkoliv plagiát. Hobr (diskuse) 13. 11. 2025, 14:34 (CET)

Perfektní řešení, které jsem ani nečekal; děkuji. Šlo mi o to do budoucna stručně ve shrnutí zmínit, že seznam hesel byl vzat ze stránky té a té (zde ex-), a nebylo by ani potřeba vyjemnovávat autory. Ještě jednou děkuji. --Dan Polansky (diskuse) 13. 11. 2025, 15:31 (CET)