Wikislovník:Podmínky pro zařazení hesla

Jako mezinárodní slovník má Wikislovník zahrnovat „všechna slova ve všech jazycích“.

Obecná pravidla

Termín by měl být zařazen, je-li pravděpodobné, že by na něj někdo mohl narazit a chtěl vědět, co znamená. Formálněji řečeno, měly by se zařazovat termíny, které jsou doložené a idiomatické.

Široce užívané „termíny“

Termín není omezen na jednoduché slovo v obvyklém významu. Akceptovatelné jsou i následující případy:

• víceslovné termíny jako např. poštovní známka,
• idiomy, jako např. přivést na buben nebo kancelářská krysa,
• přísloví,
• zkratky, akronymy (zkratková slova) a iniciálové zkratky jako třeba atd., Čedok nebo USA,
• prefixy a sufixy jako jsou např. astro- a -ismus,
• znaky užívané při ideografickém nebo fonetickém zápisu, jako třeba 字 nebo ʃ.

Dokládání

„Doložení“ znamená ověření prostřednictvím:

1. zřetelně širokého obecného užití,
2. užití ve známé práci,
3. výskytu v garantovaném akademickém časopisu či slovníku nebo
4. užití v trvale zaznamenávaných médiích, které dobře zprostředkuje význam, a to nejméně ve třech nezávislých ukázkách rozložených do období delšího než jeden rok.

Kde je to možné, citujte takové zdroje, které v průběhu času nejspíš zůstanou snadno dostupnými, aby byl každý čtenář Wikislovníku schopen i po letech najít původní zdroj. Jelikož je Wikislovník online slovníkem, přirozeně to favorizuje média jako jsou blogy nebo diskusní skupiny, které jsou trvale archivovány Googlem. Vhodnější jsou obvykle tištěná média jako knihy nebo časopisy, obzvláště je-li jejich obsah indexovaný online. Jiná média s audio nebo video záznamy jsou také přípustná, pokud pocházejí z ověřitelného zdroje a jsou trvale archivována. Při citování z knihy prosím uvádějte její ISBN.

Zprostředkování významu

To vylučuje výskyt v čistých seznamech slov, komentářích o formě slova jako například „Slovo ‘foo’ má tři písmena,“ osamělé definice a zkonstruované příklady, jak by mohlo být slovo použito. Například výskyt v něčím online slovníku je jistě podnětný, ale neukazuje skutečné užití slova, které by zprostředkovávalo význam. Na druhou stranu věta „Odhazující hráč poslal svůj kámen ve směru, který mu ukázal skip (kapitán curlingového družstva) stojící u cílových kruhů.“ by měla být v pořádku. Obsahuje definici, ale slovo je rovněž užito v jeho významu.

Nezávislost

Podstatou je vyloučit vícenásobné reference, které opisují jedna od druhé. Když má Wikipedie článek o daném subjektu a tento článek je zrcadlen na externím webu, pak užití určitých slov na zrcadlícím webu nebude nezávislé. Dost často lze vystopovat, že materiál z jednoho webu je odvozen z jiného. Podobně se stává, že tatáž citace se doslovně opakuje v různých zdrojích. Ačkoliv jsou zdroje na sobě nezávislé, zmíněné užití už nikoliv.

Předpokládá se, že pokud je termín užíván jen ve velmi úzké komunitě (takže nelze najít ani tři nezávislé zdroje), nikdo nebude potřebovat nahlížet do obecného slovníku jako je tento, aby našel jeho význam.

Rozložení do delšího období než rok

To vylučuje slova, která se objevila a krátce užívala, ale pak už nebyla nikdy užita. Jednoletý práh je zvolen tak trochu náhodně, ale v praxi funguje dobře.

Idiomatičnost

Výraz je „idiomatický“, pokud jeho plný význam nelze jednoduše odvodit od významu složek, z nichž sestává.

Například to jsou dveře není idiomatické, ale kuří oko nebo chytat lelky idiomatickými jsou.

Složeniny jsou obecně idiomatické, přestože lze význam odvodit čistě z významů jejich částí. Důvodem je, že části mají často několik možných významů, ale složenina je často omezuje jen na některé kombinace.

Například mega- může znamenat buď milión (nebo 2²⁰) jednotek něčeho nebo jednoduše velký nebo významný příklad něčeho. Podobně svět může znamenat planetu, vesmír, souhrn toho, co je člověk schopen vnímat, zahraničí, souhrn států s určitými společnými vlastnostmi apod. Megasvět však znamená „vesmír ve velmi velkých měřítkách“, nikoliv „milióny světů“, „milióny planet“ nebo „velmi velká planeta“.

Toto pravidlo se musí aplikovat opatrně, neboť je tak trochu subjektivní. Například anglické slovo bank má několik významů („dělat finanční transakce“, „banka“, „břeh“, „místo k vyzvedávání zboží“, ...) a parking lot má kromě běžného významu „parkoviště“ také idiomatický význam „velká dopravní zácpa“. Sousloví bank parking lot však nemůže znamenat „udělat finančními transakcemi velkou dopravní zácpu“. Když vyloučíme podobné jasně špatné interpretace, zbudou možnosti „parkoviště pro některý z několika druhů obchodu“ nebo „parkoviště na nebo poblíž břehu řeky či něčeho podobného“. Celá fráze může docela dobře znamenat oboje, v závislosti na kontextu (i když první význam je obvyklejší), a proto není idiomatická.

Toto kritérium je na anglickém Wiktionary zváno jako fried egg test, po sporném idiomu fried egg, který znamená vajíčko (slepičí nebo podobné) smažené zvláštním způsobem (sázené vejce, volské oko), nikoliv obecně smažené vajíčko, neboť ve významu není zahrnuto scrambled egg („míchané vejce“), přestože je také připravováno smažením.

Mnoho idiomů je však zřetelně idiomatických (například výše zmíněné volské oko). Podobné rozbory se využívají jen v diskusi o nejasných případech.

Pravopisné chyby, časté pravopisné chyby a pravopisné verze

Obecně se dá říct, že ne vždy existuje jasné a rychlé pravidlo pro určení, jestli je daný pravopis „správný“. Ten, kdo obhajuje sporný pravopis, by měl být připraven podpořit zdroji svůj úhel pohledu. Užitečné mohou být gramatické a pravopisné příručky, stejně jako statistika zabývající se mírou užití různých forem.

Většina jednoduchých překlepů je výrazně méně častá, než nejčastější pravopis. U některých slov jsou však chyby mnohem častější. Například occurred lidé často píšou jen s jedním c nebo jen jedním r, ale pouze varianta occurred je považována za správnou. Stejně tak je běžnou chybou napsat místo protežovat slovo protěžovat nebo místo výjimka psát vyjímka. Takové pravopisné chyby mohou být základem vlastního hesla.

Je důležité si uvědomit, že většina jazyků na rozdíl od češtiny nemá koordinátora (např. angličtina), který by autoritativně stanovoval pravidla užití, což může vést k nejistému pravopisu. Takové problémy nejsou příliš časté v češtině a dalších jazycích, kde se jednota pravopisu opírá o kodifikaci.

Místní a historické varianty nejsou pravopisnými chybami. Existují například dobře známé rozdíly mezi pravopisem britské a americké angličtiny. Pravopis posuzovaný jako nesprávný v jedné oblasti nemusí být nesprávný v jiných, ba může v nich dokonce dominovat.

Slovní tvary

U ohebných slov se v příslušné sekci uvádějí jednotlivé tvary dle Wikislovník:Formát hesla. Tvarům zakládáme i samostatné heslo, jelikož každý z nich má vlastní výslovnost, dělení, atd.

Idiomatické fráze

Mnoho frází má několik forem. Nebylo by rozumné vytvářet hesla pro každou myslitelnou variantu. Z méně častých variant mohou vést přesměrování na hlavní heslo. U hlavního hesla dávejte přednost obecné formě založené na následujících principech:

Zájmena

Dávejte přednost neurčitým zájmenům jako někdo nebo něčí. Tedy posílat někoho od čerta k ďáblu je třeba preferovat před posílat ho od čerta k ďáblu. Užití osobních zájmen, zejména v jednotném čísle, bychom se měli vyhýbat, vyjma případů, kdy jsou tato zájmena důležitá pro význam.

Slovesa

U hlavního slovesa verbální fráze užijte jeho neurčitého tvaru. Tedy pro slova Prší jen se lije nebo Pršelo jen se lilo by heslo mělo znít pršet jen se lít. Ostatní varianty jsou odvozeny standardními gramatickými pravidly.

Přísloví

Přísloví by měla začínat malým písmenem, byť jsou to věty. Například: v nouzi poznáš přítele.

Zařazované jazyky

Přirozené jazyky

Všechny přirozené jazyky jsou akceptovatelné. Je však důležité si uvědomit, že otázky, jestli je navrhovaný jazyk živým, zda jde o dialekt nebo jiný název již existujícího jazyka, jsou v některých případech neodmyslitelně subjektivní a samotné označení může mít politické podtóny.

Umělé jazyky

Umělé jazyky nevznikly přirozeně, ale jsou produktem vědomého úsilí k naplnění nějakého účelu. Obecně platí, že výrazy v těchto jazycích, především pokud byly vytvořeny k doplnění fiktivního světa nějakého románu, nesplňují základní požadavky. Není možné hledat v jimi vytvořených dílech význam širší slovní zásoby, protože se užívají jen v úzkém kontextu, v němž je materiál o jazyku ihned dostupný. Existují výjimky z tohoto obecného pravidla, založené na konsenzu komunity Wikislovníku. Přinejmenším esperanto je žijícím jazykem s velkou komunitou plynně mluvících uživatelů a dokonce i několika rodilými mluvčími.

Některé samostatné výrazy z umělých jazyků mohou být přejaty do jiných jazyků. S nimi by mělo být nakládáno jako s termíny v adoptivním jazyku, původ by měl být zmíněn v etymologii.

• Konsenzem anglické komunity byly přijaty následující umělé jazyky (všechny mají ISO 639-3 kódy): esperanto, ido, interlingua, interlingue, lojban, novial, volapük
• Jazyky, jejichž původ a užití je omezeno na jednu nebo více vzájemně závislých literárních prací a jejich fanoušky nesplňují kritéria pro zahrnutí jako hesla nebo překlady v hlavním jmenném prostoru. Některé z nich si mohou zasloužit slovníky v projektovém nebo jiném zvláštním jmenném prostoru. Z jazyků v seznamu ISO 639-3 mezi takové patří klingonština, skřetí řeč, quenijština a sindarština.

I když jazyk nevyhovuje cílům Wikislovníku, samostatné heslo o názvu takového jazyka může být akceptovatelné.

Rekonstruované jazyky

Výrazy z rekonstruovaných jazyků jako indoevropština nesplňují podmínky pro zařazení. Mohou být uvedeny v poznámkách nebo odkazovány v etymologických odstavcích.

Výjimky

Vandalismus

Čas od času zkoušejí různé osoby nebo skupiny osob do Wikislovníku vkládat materiál, který nemá nic společného s účelem Wikislovníku nebo s praxí v něm uplatňovanou. Podobné aktivity jsou považovány za vandalismus a jsou odstraňovány při první příležitosti. Skládá-li se vandalismus z editace existujícící stránky, tato editace bude revertována. Pokud vandalismus spočívá ve vytvoření nového článku, článek bude smazán. Děje se tak po úvaze správců a nevyžaduje to diskusi, i když se vandalismus třeba skládal ze založení stránky pro termín, který by jinak splňoval podmínky pro zařazení, ale její obsah nebyl legitimní.

Protologismy

Označení protologismus je pro termíny definované s nadějí, že budou užívány, ale které v současné době široce používány nejsou. Měly by být uváděny na stránce Wikislovník:Seznam protologismů a neměly by dostat vlastní heslo, dokud se neprokáže jejich širší užívání.

Wikislovník není encyklopedie

Podívejte se také na Wikislovník není encyklopedie.

Mělo by dávat pozor, aby se hesla nestávala přirozeně encyklopedickými; pokud se tak stane, takový obsah je třeba přesunout na Wikipedii, ale slovníkové heslo samo by mělo zůstat zachováno.

Hesla ve Wikislovníku jsou o slovech, nikoliv o lidech nebo místech. Mnoho míst a někteří lidé jsou známí pod jednoslovnými jmény, které lze zahrnout jako křestní nebo rodová jména. Hesla ve Wikislovníku jsou o slovech. Články o určitých místech a lidech patří do Wikipedie. Wikislovník může například poskytovat etymologii, výslovnost, alternativní pravopis, eponymní významy jmen Trutnov, Praha, David, Houdini či Britney. Články o jednotlivých městech (Trutnov, Praha), sochách (David), komicích (Chaplin) či zpěvačkách (Britney) jsou úkolem Wikipedie.

---

Případy ke zvážení

Dokládání × šikmá plocha

Příležitostně je zde zájem, aby přidání hesla pro nějaký výraz nevedlo k heslům o velkém počtu podobných výrazů. To není problém, protože každý výraz je uvažován samostatně na základě svého užívání a nikoliv na základě podobných výrazů. Některé příklady:

• Jakékoliv slovo z kteréhokoliv jazyka může být přejato do češtiny, ale jen některé fakticky jsou. Začlenění slova wiki (z wikiwiki, „rychle“) do češtiny ještě neznamená, že bude začleněno i slovo Lohi („pomalu“). Ale lze jej samozřejmě začlenit jako havajské slovo.
• V angličtině lze každé slovo převést do Pig Latin, ale jen několik z nich (např. amscray) se stalo obecně používanými.
• Každé slovo lze převést do leet stylu, ale jen několik se dočkalo (např. pr0n) širšího použití.
• Gramatické předpony a přípony meta-, mega- a -ismus mohou být připojeny v mnohem více případech, než se skutečně používají.
• Mohlo by se zdát, že se módní internetové předpony jako e- a i- používají všude, ale není tomu tak. Když se rozhodnete mluvit o e-lelkování, ale nikdo jiný tento termín užívat nebude, není to důvodem k začlenění hesla.

Typografické varianty

Začlenění termínů, které obsahují neobvyklé znaky nebo mají jinak neobvyklou formu, jako G-d, pr0n, i18n nebo veg*n, je poměrně kontroverzní. Někteří je vidí jako bizarní nebo nestandardní, přestože se objevují v různých médiích, a domnívají se, že nemají místo v respektovaném slovníku. To nastoluje otázku, čím je vytvářen respektovaný slovník, a zda je vhodné za tímto cílem odstraňovat výrazy, které zde lidé mohou hledat, aby se dověděli jejich význam.

Jména

Jména spadají do dvou kategorií: křestní jména a příjmení, což jsou jednotlivá slova, a jména skutečných lidí, míst a věcí. Wikislovník obě skupiny klasifikuje jako vlastní jména, každému však věnuje pozornost.

Křestní jména a příjmení

Křestní jména (jako Bruno, Roger a Petr) a příjmení (jako Novák, Bush, Čepek či Schwarzenberg) jsou slova a tedy předmět týchž kritérií pro zahrnutí jako libovolná jiná slova. Wikislovník má hlavní hesla poskytující etymologii, alternativní pravopis, významy a překlady pro křestní jména a pro příjmení. Jejich seznamy mohou existovat v hlavním jmenném prostoru.

Pro většinu křestních jmen a příjmení je velmi jednoduché demonstrovat, že slovo splňuje podmínky pro zařazení, protože křestní jména a příjmení jsou široce užívána jako jména jak v mluvené komunikaci, tak i v literatuře. Na druhou stranu existence jména per se jej automaticky nekvalifikuje pro zařazení. Nové jméno, které nebylo doloženo, je stále protologismem. Jméno vyskytující se jen v románech jednoho autora, v televizním seriálu nebo videohře nebo v uzavřeném kontextu, jakým jsou díla několika autorů píšících o jednom fiktivním světě, není užíváno nezávisle a nemělo by být do Wikislovníku začleněno.

Citově zabarvená verze jména, zdrobněliny a zkratky jmen (jako jsou Franta, Jožka, Káča, Ken či Nácek) musí splňovat stejné standardy jako jména.

Jména skutečných lidí, míst a věcí

Jméno by mělo být zařazeno, pokud je užíváno jako přívlastek v široce chápaném významu. Například: název New York lze zahrnout, protože New York je užíván jako přívlastek ve frázích New York delicatessen („newyorské delikatesy“), pro popis určitého typu lahůdek. Název osoby nebo místa, který není užíván jako přívlastek (a nejde o slovo, které lze zahrnout z jiného důvodu) by neměl být zahrnut. Slovní spojení Moravské Bránice, Petřínská rozhledna a George Walker Bush by tedy neměla být zahrnuta. Podobně zatímco příjmení Jefferson (doložené, jeho etymologii lze ve Wikislovníku probrat) a přídavné jméno jeffersonovský by měla být zahrnuta, Thomas Jefferson (který není užíván jako přívlastek) nikoliv.

Jméno by mělo být zařazeno, pokud se stalo obecným termínem. Například: Remington je užíván jako synonymum pro jistý druh pušek a Hoover jako synonym pro jistý druh vysavače (obě slova jsou doložena i jako příjmení, takže jsou samozřejmě začleněna i na tomto základě). Hamburger je užíván jako obecný termín pro typ sendviče. Dobrým vodítkem pro zjišťování, zda se slovo stalo obecným termínem, je ptát se, zda bývá používáno bez počátečního velkého písmene (jako například hamburger z předchozí věty).

Fakt, že jde o obchodní známku či jméno společnosti, nezaručuje zařazení. (Samozřejmě některé názvy firem jsou odvozeny z příjmení a jsou na základě toho zahrnuty.) Ačkoliv některá slova jsou obchodními známkami a jmény společností, ne všechny obchodní známky a jména společností jsou slova a firmy často svou obchodní známku před takovým používáním brání. Mnoho obchodních známek a jmen společností jsou úmyslnými protologismy. Aby mohly být zahrnuty, musí být doloženo užívání slova, které je obchodní známkou nebo názvem společnosti, v jiném významu než jako obchodní známky, tzn. užití jako běžného slova.

Čím Wikislovník není vzhledem ke jménům

Wikislovník není databází údajů o lidech. Hesla ve Wikislovníku o křestních jménech nejsou určena k vyjmenovávání nositelů těchto jmen. Jsou o jménech jako o slovech. Z hesla Bruno se kupříkladu čitatel doví, že jde o české křestní jméno a najde zde informace o jeho výslovnosti a tvarech, ale toto heslo nemá obsahovat informace o lidech, kteří toto jméno nesli.

Kam dál?

• Wikislovník:Formát hesla