convenir

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

francouzština[editovat]

výslovnost[editovat]

etymologie[editovat]

Z latinského convenīre.

sloveso (1)[editovat]

  • intranzitivní
  • nepravidelné

časování (1)[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy 		Prézens conviens conviens convient convenons convenez conviennent
Imperfektum convenais convenais convenait convenions conveniez convenaient
Passé simple convenai convins convins convînmes convîntes convinrent
Futurum I conviendrai conviendras conviendra conviendrons conviendrez conviendront
Složené
časy 		Passé composé ai convenu as convenu a convenu avons convenu avez convenu ont convenu
Plusquamperfektum avais convenu avais convenu avait convenu avions convenu aviez convenu avaient convenu
Passé antérieur eus convenu eus convenu eut convenu eûmes convenu eûtes convenu eurent convenu
Futurum II aurai convenu auras convenu aura convenu aurons convenu aurez convenu auront convenu
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy 		Prézens convienne conviennes convienne convenions conveniez conviennent
Imperfektum convinsse convinsses convînt convinssions convinssiez convinssent
Složené
časy 		Passé aie convenu aies convenu ait convenu ayons convenu ayez convenu aient convenu
Plusquamperfektum eusse convenu eusses convenu eût convenu eussions convenu eussiez convenu eussent convenu
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens conviendrais conviendrais conviendrait conviendrions conviendriez conviendraient
Passé aurais convenu aurais convenu aurait convenu aurions convenu auriez convenu auraient convenu
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné 		Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens conviens convenons convenez
Passé aie convenu ayons convenu ayez convenu
Prézens Passé
Infinitiv convenir avoir convenu
Přechodník en convenant en ayant convenu
Příčestí convenant convenu

význam[editovat]

  1. hodit se, slušet se, patřit se, být vhod
    • À cette époque, il aurait convenu à la femme de se taire. – V této době by se pro ženu bylo hodilo mlčení.
    • Il convient que la raison entreprenne sur le sentiment. – Je vhodné, aby rozum převážil nad citem.[1]
  2. vyhovovat, přijít vhod, šiknout se, konvenovat
    • Cette place, cet emploi lui aurait bien convenu. – Tohle zaměstnání by mu bylo vyhovovalo.
    • Puis, apercevant, sur le sentier du bas-côté, un caillou dont l’aspect lui convint, il le ramassa et le mit dans sa poche.[2]

synonyma[editovat]

  1. être convenable
  2. satisfaire, arranger

související[editovat]

sloveso (2)[editovat]

  • nepravidelné

časování (2)[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Jednoduché
časy 		Prézens conviens conviens convient convenons convenez conviennent
Imperfektum convenais convenais convenait convenions conveniez convenaient
Passé simple convins convins convint convînmes convîntes convinrent
Futurum I conviendrai conviendras conviendra conviendrons conviendrez conviendront
Složené
časy 		Passé composé suis convenu es convenu est convenu sommes convenus êtes convenus sont convenus
Plusquamperfektum étais convenu étais convenu était convenu étions convenus étiez convenus étaient convenus
Passé antérieur fus convenu fus convenu fut convenu fûmes convenus fûtes convenus furent convenus
Futurum II serai convenu seras convenu sera convenu serons convenus serez convenus seront convenus
Spojovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. que je (j') 2. que tu 3. qu'il / elle 1. que nous 2. que vous 3. qu'ils / elles
Jednoduché
časy 		Prézens convienne conviennes convienne convenions conveniez conviennent
Imperfektum convinsse convinsses convînt convinssions convinssiez convinssent
Složené
časy 		Passé sois convenu sois convenu soit convenu soyons convenus soyez convenus soient convenus
Plusquamperfektum fusse convenu fusses convenu fût convenu fussions convenus fussiez convenus fussent convenus
Podmiňovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. je (j') 2. tu 3. il / elle 1. nous 2. vous 3. ils / elles
Prézens conviendrais conviendrais conviendrait conviendrions conviendriez conviendraient
Passé serais convenu serais convenu serait convenu serions convenus seriez convenus seraient convenus
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné 		Číslo množné
2. 1. 2.
Prézens conviens convenons convenez
Passé sois convenu soyons convenus soyez convenus
Prézens Passé
Infinitiv convenir être convenu
Přechodník en convenant en étant convenu
Příčestí convenant convenu(e)

význam[editovat]

  1. shodnout se, smluvit se, souhlasit, dohodnout se (s někým)
    • Ils convinrent entre eux de faire telle chose. – Smluvili se, že udělají to a to.
    • Elles sont convenues de se trouver en tel lieu. – Dohodly se, že se sejdou tam a tam.
    • Enfin nous convînmes des heures régulières de 10h. 30 et 18 h. pour communiquer désormais journellement et nous nous quittâmes, sur des amabilités réciproques – Nakonec jsme si dohodli pro komunikaci pravidelné hodiny mezi půl jedenáctou dopoledne a osmnáctou hodinou a za vzájemných zdvořilostí se rozloučili.[3]
  2. uzn(áv)at, přizn(áv)at
    • Quand bien même je n'en conviendrais jamais en public, je sais bien qu'il entre une bonne part de mauvaise foi et de laisser-faire dans mes protestations d’innocence. – I když bych to na veřejnosti nikdy nepřiznal(a), dobře vím, že v mém ubezpečování o vlastní nevinnosti je hodně pokrytectví....[4]

synonyma[editovat]

  1. se mettre d’accord, s’entendre
  2. avouer, admettre

antonyma[editovat]

  1. diverger
  2. disconvenir, rénier

španělština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [kom.beˈniɾ]

etymologie[editovat]

Z latinského convenire.

sloveso[editovat]

  • nepravidelné

časování[editovat]

způsob oznamovací
jednotné množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas convengo convienes conviene convenimos convenís convienen
souminulý čas convenía convenías convenía conveníamos conveníais convenían
minulý čas dokonavý convine conviniste convino convinimos convinisteis convinieron
budoucí čas convendré convendrás convendrá convendremos convendréis convendrán
podmiňovací convendría convendrías convendría convendríamos convendríais convendrían
způsob spojovací
jednotné množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas convenga convengas convenga convengamos convengáis convengan
souminulý čas (ra) conviniera convinieras conviniera conviniéramos convinierais convinieran
souminulý čas (se) conviniese convinieses conviniese conviniésemos convinieseis conviniesen
budoucí čas conviniere convinieres conviniere conviniéremos conviniereis convinieren
způsob rozkazovací
jednotné množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
kladný — conven convenga convengamos convenid convengan
záporný — no convengas no convenga no convengamos no convengáis no convengan
neosobní tvary
číslo jednotné množné
osoba 1. 2. 3. 1. 2. 3.
infinitiv convenir
gerundium conviniendo
příčestí
číslo jednotné množné
rod mužský ženský mužský ženský
příčestí minulé convenido — — —

význam[editovat]

  1. hodit se, být vhod, vyhovovat
  2. slušet se, být vhodný, příslušet, patřit se
  3. dohodnout se, domluvit se

synonyma[editovat]

  1. acomodar, satisfacer, complacer
  2. pertenecer, ser debido, ser conveniente
  3. entenderse, ponerse de acuerdo, llegar a un acuerdo

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. ↑ Anatole France
  2. ↑ H. G. Wells: La Guerre dans les airs, 1908, překlad: Henry-D. Davray a B. Kozakiewicz, Paříž 1910, převzato z Wiktionnaire
  3. ↑ Jean-Baptiste Charcot: Dans la mer du Groenland, 1928 - převzato z Wiktionnaire
  4. ↑ Lucia Canovi: Marre de la vie ?: Tuez la dépression avant qu'elle ne vous tue !, ISBN 979-1-09-038319-7, str. 117
Citováno z „https://cs.wiktionary.org/w/index.php?title=convenir&oldid=1033735“