dokončit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • do-kon-čit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas dokončím dokončíš dokončí dokončíme dokončíte dokončí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
dokonči dokončeme dokončete
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné dokončil dokončila dokončilo dokončili dokončily dokončila
trpné dokončen dokončena dokončeno dokončeni dokončeny dokončena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý dokončiv dokončivši dokončivše

význam

[editovat]
  1. provést všechny zbývající části
    • Vrátili se do práce, aby dokončili započaté dílo.

překlady

[editovat]
  1. provést všechny zbývající části

synonyma

[editovat]
  1. ukončit, skončit, dohotovit, dovršit, dodělat

antonyma

[editovat]
  1. zahájit, načít

související

[editovat]

poznámky

[editovat]