humanismus

čeština

výslovnost

• IPA: [ɦʊmanɪzmʊs]

dělení

• hu-ma-ni-s-mus

etymologie

Slovo je odvozeno z latinského adjektiva humanus (lidský). Termín poprvé použil (roku 1808) německý filozof a teolog Friedrich Immanuel Niethammer. Ve významu historické kulturní epochy termín poprvé použil (roku 1841) německý historik a politik Karl Hagen.

varianty

• humanizmus
• (zastarale) humanism

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	humanismus	humanismy
genitiv	humanismu	humanismů
dativ	humanismu	humanismům
akuzativ	humanismus	humanismy
vokativ	humanisme	humanismy
lokál	humanismu	humanismech
instrumentál	humanismem	humanismy

význam

1. soubor různých myšlenkových směrů, filosofií a etických postojů týkajících se člověka, lidské svobody, důstojnosti a obecně lidskosti
   • Masarykovský humanismus se vedle nacionalismu stával jedinou akceptovatelnou spojnicí první a třetí republiky, přičemž docházelo k jeho více či méně účelovým interpretacím.
2. myšlenkové hnutí období renesance (přibližně 14.-16. století), které se ze severní Itálie rozšířilo do velké části Evropy
3. (zřídka) humanita

překlady

1. • angličtina: humanism
   • francouzština: humanisme m
   • němčina: Humanismus m
2. • angličtina: humanism
   • francouzština: humanisme m
   • němčina: Humanismus m
3. —

související

• humanista, humanistka
• humanistický
• humánní
• humanita
• humanitář
• pseudohumanismus

externí odkazy

• Článek Humanismus ve Wikipedii
• Téma Humanismus ve Wikicitátech