kabřinec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈkabr̝ɪnɛt͡s]

dělení[editovat]

  • ka-b-ři-nec

etymologie[editovat]

Z latinského cabrio, příbuzné s francouzským chevron.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ kabřinec kabřince
genitiv kabřince kabřinců
dativ kabřinci kabřincům
akuzativ kabřinec kabřince
vokativ kabřinci kabřince
lokál kabřinci kabřincích
instrumentál kabřincem kabřinci

význam[editovat]

  1. půloválná stříška nad štítem budovy[2]
    • Ve vrcholu štítu bývala kuželovitá nebo hranolovitá stříška, tzv. kabřinec.[3]
    • Na kabřinec se vám pověsím, aby celá ves viděla, k čemu jste mě dohnali.[4]
  2. podbytí stříšky nad štítem budovy[5]
  3. druh obkladaček vypalovaných při vysoké teplotě[6][7]
    • Mám rodiný domek, který je do výše dvou metrů obložen kabřincem.[8]
    • Obložili jsme sokl našeho domku obkladačkami, zv. kabřinec, světlé barvy.[9]
  4. zděný oblouk, na kterém se staví zeď[10]
  5. veliká cihla[10]
    • Pro kabřinec i umělý kámen je třeba vybudovat stejně jako u dlažeb popsaný podklad.[11]
    • Není vodotěsná, mokrý kabřinec je kluzský.[12]
  6. police na talíře a džbánky[10]
    • Polici i kabřinec nade dveřmi plnilo toufarové nádobí.[13]
  7. výstupek ze zdi[14]

synonyma[editovat]

  1. kukla, kozub, věžica,[15] kabelka[16], obálka, kukel, přístřešek, šup, vobálka, fertoušek, fabión,[17] lebka, šopka,[18] švorec, holubica,[19] makovice,[20] kosak[21]
  2. gabřinec, kapřinec
  3. kavřinec[10]
  4. kavřinec[10]
  5. kavřinec[10]
  6. -
  7. kabřina, kavřinec, kalabřinec[14]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. L. M.. Kabřinec. Naše řeč, 1922, roč. 6, čís. 7. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. ŠUBERT, František Adolf. Malý Ottův slovník naučný. Vídeň : J. Otto, 1905. S. 1098.
  3. RENČÍK, Vladimír. Zemědělský kalendář. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1990. S. 77.
  4. VLČEK, Václav. Sněhy a ledy. Praha : F. Šimáček, 1908. S. 302.
  5. SYROVÝ, Pohuslav. Architektura. Praha : SNTL, 1972. S. 141.
  6. Stavební materiály - kabřinec, cihly a keramika v domácí zahradě [online]. garten.cz, 2009-06-11, [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
  7. Kabřinec [online]. architectsupport.cz, [cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
  8. K, A. Naše rodina, listopad 1980, čís. 47, s. 18. ISSN 0323-2743.
  9. B, M. Naše rodina, 6 1971, čís. 26, s. 14. ISSN 0323-2743.
  10. 10,0 10,1 10,2 10,3 10,4 10,5 MATZENAUER, Antonín. Cizí slova ve slovanských řečech. Brno : Matice moravská, 1870. S. 187.
  11. OTT, Eva. Stavíme z kamene a ze dřeva. Čestlice : Rebo, 2009. ISBN 978-80-255-0162-7. S. 48.
  12. HAFNER, Marisa. Osli a jejich chov. Praha : Brázda, 2009. ISBN 978-80-209-0373-0. S. 39.
  13. ČEČETKA, František Josef. Adamité. Praha : Jos. R. Vilímek, 1936. S. 11.
  14. 14,0 14,1 MACHEK, Václav. Etymologický slovník jazyka českého. Praha : Academia, 1968. S. 233.
  15. FROLEC, Václav; VAŘEKA, Josef. Lidová architektura. Encyklopedie [online]. [Cit. 2011-10-10]. Dostupné online.
  16. Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1898. S. 722.
  17. ŠTĚPÁN, Luděk. Klíč od domova. Praha : Kruh, 1991. S. 76.
  18. ŠEVCŮ, Ondřej. Architektura. Praha : Grada, 2013. S. 162.
  19. NAVRÁTIL, Boleslav. Procházka moravským betlémem. Vlasta, únor 1969, čís. 6, s. 17. ISSN 0139-6617.
  20. SYROVÝ, Pohuslav. Architektura. Praha : SNTL, 1972. S. 175.
  21. Z národopisné výstavy československé v Praze. Pražské hospodářské noviny, 1895, čís. 11, s. 103.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-12-23]. Heslo kabřinec.
  • Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-12-23]. Heslo kabřinec.
  • Příruční slovník jazyka českého a databáze lexikálního archivu [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-12-23]. Heslo kabřinec.

externí odkazy[editovat]

  • Encyklopedický článek Kabřinec ve Wikipedii