korupce

čeština

výslovnost

• IPA: [kɔrʊpt͡sɛ]

dělení

• ko-rup-ce

etymologie

Z latinského corruptiō "zkažení, podplacení", které je odvozeno od corrumpere (příčestí trpné corruptus) "zmařit, zkazit, uplácet", vzniklé složením zdůrazňující předpony com- a rumpere "zlomit, zrušit".

varianty

• (starým pravopisem) korrupce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	korupce	korupce
genitiv	korupce	korupcí
dativ	korupci	korupcím
akuzativ	korupci	korupce
vokativ	korupce	korupce
lokál	korupci	korupcích
instrumentál	korupcí	korupcemi

význam

1. souhrnné označení pro činy, při kterých je pomocí hmotného obohacení nebo zvýhodnění ovlivňována nebo je slíbeno ovlivňování osoby pověřené vykonáváním nějakého (často veřejného) zájmu; zejména jde o žádání nebo přijetí úplatku a podplácení (poskytnutí úplatku)
   • Přebujelá byrokracie plodí korupci.

překlady

1. úplatkářství

   • angličtina: corruption
   • francouzština: corruption ž
   • latina: corruptiō ž, corruptela ž
   • němčina: Korruption ž
   • polština: korupcja ž
   • ruština: коррупция ž, взяточничество s
   • slovenština: korupcia ž
   • švédština: korruption c

synonyma

1. úplatkářství

antonyma

1. integrita

související

• korumpovat
• korupční

externí odkazy

• Článek Korupce ve Wikipedii