nepřítel

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [nɛpr̝̊iːtɛl]

dělení

[editovat]
  • ne-pří-tel

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský životný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ nepřítel nepřátelé
genitiv nepřítele nepřátel
dativ nepříteli / nepřítelovi nepřátelům
akuzativ nepřítele nepřátele
vokativ nepříteli nepřátelé
lokál nepříteli / nepřítelovi nepřátelích
instrumentál nepřítelem nepřáteli

význam

[editovat]
  1. člověk, se kterým daná osoba špatný vztah a je připravena mu škodit
    • Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.
  2. skupina nepřátel (1) tvořící vojenský útvar
    • Zdecimované ruské pluky v těžce poškozených krytech a obranných zařízeních nevydržely soustředěný nápor nepřítele, který po přestřelce přešel do útoku na bodáky, vklínil se do obrany, obsadil první linii zákopů a pak i druhou.[1]

překlady

[editovat]
  1. člověk

synonyma

[editovat]
  1. protivník, (v plurálu) nepřátelé

antonyma

[editovat]
  1. přítel
  2. spojenec

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. IZAKOVIČ, Ivan. Rasputin a carevna. Praha : Ikar, 2003. 384 s. ISBN 80-249-0152-8. Kapitola C' est la guerre, s. 99.