nepřítel

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nɛpr̝̊iːtɛl]

dělení[editovat]

  • ne-pří-tel

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ nepřítel nepřátelé
genitiv nepřítele nepřátel
dativ nepříteli / nepřítelovi nepřátelům
akuzativ nepřítele nepřátele
vokativ nepříteli nepřátelé
lokál nepříteli / nepřítelovi nepřátelích
instrumentál nepřítelem nepřáteli

význam[editovat]

  1. člověk, se kterým daná osoba špatný vztah a je připravena mu škodit
    • Ředitele konkurenční firmy vždy považoval za svého nepřítele.
  2. skupina nepřátel (1) tvořící vojenský útvar
    • Zdecimované ruské pluky v těžce poškozených krytech a obranných zařízeních nevydržely soustředěný nápor nepřítele, který po přestřelce přešel do útoku na bodáky, vklínil se do obrany, obsadil první linii zákopů a pak i druhou.[1]

překlady[editovat]

  1. člověk

synonyma[editovat]

  1. protivník, (v plurálu) nepřátelé

antonyma[editovat]

  1. přítel
  2. spojenec

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. IZAKOVIČ, Ivan. Rasputin a carevna. Praha : Ikar, 2003. 384 s. ISBN 80-249-0152-8. Kapitola C' est la guerre, s. 99.
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-29, [cit. 2010-09-27]. Heslo nepřítel.