připadnout

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈpr̝̊ɪpadnɔʊ̯t]

dělení[editovat]

  • při-pad-nout

sloveso[editovat]

  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Budoucí čas připadnu připadneš připadne připadneme připadnete připadnou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
připadni připadněme připadněte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé připadl připadla připadlo připadli připadly připadla
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý připad / připadnuv připadši / připadnuvši připadše / připadnuvše

význam[editovat]

  1. (připadnout někomu) v důsledku dělení se dostat do něčího vlastnictví
    • O Bílinu rozdělili se r. 1538 synové jeho Litvín, Děpolt a Kryštof takovým způsobem, že každý z nich třetinu dostal; ale po smrti Děpoltově († 1541) připadl díl jeho bratru Václavovi, který jej pak r. 1547 Kryštofovi prodal.[1]
    • Kdysi připadl mor říši zvířat; množství jich hynulo každý den, a nikde nekynula naděje v pomoc a úlevu.[2]
  2. (připadnout na něco) pojmout myšlenku, dostat nápad
    • Větve pak poskytovaly před palčivými paprsky slunečními tak příjemného stínu, že Robinson připadl na myšlenku také kolem svého hradu podobnou ohradu zříditi a mezery mezi jednotlivými kmeny zůstávající rovněž vyplniti zeleným větvovím a křovím.

překlady[editovat]

  1. náležet

synonyma[editovat]

  1. náležet, vyjít
  2. napadnout, dostat nápad

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. August Sedláček: Ottův slovník naučný/Bílina
  2. Jean de La Fontaine: Bajky Lafonténovy/Mor mezi zvířaty, překlad: Emil Herrmann, 1875
  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2015-04-30]. Heslo připadnout.