poblít

čeština

výslovnost

• IPA: [pɔbliːt]

varianty

• (v obecném jazyce) poblejt

dělení

• po-blít

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	pobliji / pobliju	pobliješ	poblije	poblijeme	poblijete	poblijí / poblijou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	poblij	poblijme	poblijte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	poblil	poblila	poblilo	poblili	poblily	poblila
trpné	poblit	poblita	poblito	pobliti	poblity	poblita

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	pobliv	poblivši	poblivše

význam

1. (zhruběle) zvracet stravu na nějaké místo, předmět, osobu (a zasáhnout, ušpinit ji zvratky)
   • Jeden z drožkářů prohlásil, že toho pána velice dobře zná, že ho vezl jen jednou a víckrát že ho nepoveze. „Poblil mně to všechno,“ vyjádřil se přímo, „a nezaplatil ani za jízdu. Vozil jsem ho přes dvě hodiny, než našel, kde bydlí. Teprve za týden, když jsem byl u něho asi třikrát, dal mně na to všechno pět korun.“

související

• poblitý
• poblít se