povolený
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈpɔvɔlɛniː]
dělení
[editovat]- po-vo-le-ný
přídavné jméno
[editovat]- tvrdé
- nestupňovatelné
skloňování
[editovat]číslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | povolený | povolený | povolená | povolené | povolení | povolené | povolené | povolená |
genitiv | povoleného | povoleného | povolené | povoleného | povolených | povolených | povolených | povolených |
dativ | povolenému | povolenému | povolené | povolenému | povoleným | povoleným | povoleným | povoleným |
akuzativ | povoleného | povolený | povolenou | povolené | povolené | povolené | povolené | povolená |
vokativ | povolený | povolený | povolená | povolené | povolení | povolené | povolené | povolená |
lokál | povoleném | povoleném | povolené | povoleném | povolených | povolených | povolených | povolených |
instrumentál | povoleným | povoleným | povolenou | povoleným | povolenými | povolenými | povolenými | povolenými |
význam
[editovat]- (akce nebo činnost) takový, s jehož provedením někdo dal svůj souhlas
- (spojovací pomůcka) ve stavu, kdy předmět je upevněný jen volně
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]antonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2022-12-28]. Heslo povolený.
- Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2022-12-28]. Heslo povolený.
- Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2022-12-28]. Heslo povolený.