tábor

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte táboř nebo Tábor.

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [taːbɔr]

dělení[editovat]

  • tá-bor

etymologie[editovat]

Význam „ležení“ odvozen od názvu města Tábor, jež bylo pojmenováno podle hory Tábor v Izraeli.[1]

podstatné jméno (1)[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ tábor tábory
genitiv tábora táborů
dativ táboru táborům
akuzativ tábor tábory
vokativ tábore tábory
lokál táboru / táboře táborech
instrumentál táborem tábory

význam[editovat]

  1. místo, kde přechodně přebývá vojsko
  2. (přeneseně) jedna ze skupin osob se společnými zájmy a aktivitami
  3. shromáždění mnoha lidí pod širým nebem
  4. místo, určené pro organizovaný pobyt mnoha lidí

překlady[editovat]

  1. ležení

synonyma[editovat]

  1. ležení
  2. strana, parta, tým
  3. srocení
  4. kemp, (pejorativně) lágr

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

podstatné jméno (2)[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ tábor táboři
genitiv tábora táborů
dativ táboru / táborovi táborům
akuzativ tábora tábory
vokativ tábore táboři
lokál táboru / táborovi táborech
instrumentál táborem tábory

význam[editovat]

  1. příslušník táborského svazu v období husitských válek
    • Táboři klášter ten vypálili; táborské ženy pak jsouce ještě zuřivější neustaly v bourání, až jedna průčelní zeď na ně spadla a 27 z nich zabila.[2]

synonyma[editovat]

  1. táborita, kališník

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-07-08, [cit. 2013-11-19]. Heslo tábor.
  1. HAVRÁNEK, Bohuslav. Původ slova tábor „ležení“. Naše řeč, 1955, roč. 38, čís. 1-2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Augustiniánky“, s. 12.

externí odkazy[editovat]