tajemství

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

dělení[editovat]

  • ta-jem-ství

podstatné jméno[editovat]

  • rod střední

skloňování[editovat]

pád \ číslo jednotné množné
nominativ tajemství tajemství
genitiv tajemství tajemství
dativ tajemství tajemstvím
akuzativ tajemství tajemství
vokativ tajemství tajemství
lokál tajemství tajemstvích
instrumentál tajemstvím tajemstvími

význam[editovat]

  1. něco, co být utajeno; něco, co se nesmí prozradit
    • Pravil starý v lese: „Dobře znám tvůj kříž, synku, ty jsi holič a tajemství víš. Ty je nesmíš povědít žádnému, neulehčíš ale srdci svému, až to vyslovíš.[1]
    • „Nikoli, nevyjevím mu toho. (…) Budu mlčeti, nevyzradím tajemství, jež mi náhoda odhalila. Byl bych jeho vrahem, kdybych mu to pověděl.[2]
  2. neznámá, skrytá věc či jev, který nelze logicky či racionálně vysvětlit - často ani přesně popsat
    • Může vůbec být náboženství bez tajemství? Nemůže; ale záleží na tom, jaká tajemství uznáváme. Ve skutečnosti je nám svět a život tajemstvím – kolik toho opravdu poznáváme a víme? Člověk má přirozený sklon k mysterióznosti: svět člověku a člověk sám sobě je mystériem – není tajemstvím to nevšímané polní kvítko?[3]
    • hledal, až nalezl v hvězdářských triedrech tajemství, která teď neseme na bedrech. Velká a odvěká tajemství přírody, že jenom z člověka člověk se narodí, že kořen s větvemi ve strom se spojuje a krev našich nadějí vesmírem putuje[4]
    • O tomto Božím zázraku neučí žádná víra, a přec v něm více tajemství než v hloubích všehomíra![5]
    • Lidská těla nikdy neodhalují svá tajemství lépe než v nemoci; život také neobjevujeme nikdy lépe, než když se rozkládá.[6]
  3. posvátná atmosféra
    • Ale je tu jeden veliký rozdíl: tajemství vánoc je do velké míry věštecké, kdežto tajemství velkonoc je spíš jenom čarodějné.[7]

překlady[editovat]

  1. co má být utajeno
  2. neznámá okolnost

synonyma[editovat]

  1. záhada

související[editovat]

slovní spojení[editovat]

poznámky[editovat]

  1. Karel Havlíček Borovský: Král Lávra
  2. Jules Verne: Cesta do středu Země/5. Klíč k poznání listiny, překlad: J. K. J., Praha 1882
  3. Karel Čapek: Hovory s TGM/Život náboženský
  4. Jaromír Nohavica: Kometa
  5. Irma Geisslová: Immortelly/Arcidílo boží
  6. PERRUCHOT, Henri. Život Toulouse-Lautreca. Praha : Státní nakladatelství krásné literatury a umění, 1962. Kapitola Chirurg, s. 179.
  7. Karel Čapek: Kalendář/O velikonočním čarování

externí odkazy[editovat]