trnout

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈtr̩nɔʊ̯t]

dělení

[editovat]
  • tr-nout

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas trnu trneš trne trneme trnete trnou
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
trň trňme trňte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné trnul trnula trnulo trnuli trnuly trnula
trpné trnut trnuta trnuto trnuti trnuty trnuta
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný trna trnouc trnouce

význam

[editovat]
  1. (část těla) postrádat citlivost resp. působit nepříjemný pocit v důsledku neobvyklých podmínek
    • Když piju ledovou vodu, zuby mi trnou.
    • Nejdřív zoubek trochu trnul.[1]
  2. (trnout + instrumentál) pociťovat instinktivní strach
    • Děti trnuly, když se k nim blížila ježibaba.
  3. (trnout + instrumentál, o + akuzativ) pociťovat silné obavy do budoucna
    • Všechny matky trnou o svoje syny ve válce.

překlady

[editovat]
  1. postrádat citlivost
  2. pociťovat strach
  3. děsit se

synonyma

[editovat]
  1. třást se, chvět se
  2. děsit se

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Štiplová, Ljuba: Byla jednou koťata. ISBN 80-00-00828-9