ovládnout

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔvlaːdnɔʊ̯t]

dělení

• ovlád-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	ovládnu	ovládneš	ovládne	ovládneme	ovládnete	ovládnou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	ovládni	ovládněme	ovládněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	ovládl	ovládla	ovládlo	ovládli	ovládly	ovládla
trpné	ovládnut	ovládnuta	ovládnuto	ovládnuti	ovládnuty	ovládnuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	ovládnuv	ovládnuvši	ovládnuvše

význam

1. aktivně dostat pod svoji kontrolu
   • Prusko, kteréž vděčno bylo za přátelskou nestrannost Ruska při válce německo-francouzské, ovládnuvši docela Německo a osáhnuvši rozhodující vliv v evropském koncertu, zůstavilo Rusku, zajisté dle pevného závazku — volnou ruku k zahájení války na osvobození Bulharska.
2. zvládnout, osvojit si

překlady

1. opanovat, získat pod svoji kontrolu

   • angličtina: seize, take control of/over, dominate, overrun
   • francouzština: dominer, asservir, s’emparer
   • italština: dominare
   • latina: dominare, potiri
   • němčina: beherrschen, sich bemächtigen
   • ruština: завладеть, овладеть
   • řečtina: κυριαρχώ, επικρατώ
   • slovenština: ovládnuť
   • španělština: subyugar, apoderarse
2. zvládnout, osvojit si

   • angličtina: master, cope
   • francouzština: maîtriser
   • italština: maneggiare
   • němčina: beherrschen
   • řečtina: υπερνικώ, κατέχω
   • španělština: dominar

synonyma

1. zmocnit se, opanovat, podmanit si, zkrotit
2. osvojit si, (hovorově, expresivně) zmáknout, (hovorově, expresivně) dát

antonyma

1. podrobit se
2. —

související

• ovládnutí
• ovládat
• ovládnout se
• ovládnutý, ovládající
• ovladač
• vládnout