[editovat] varianta zápisu
Ze starořeckého εὐφημισμός (euphēmismos) odvozeného za slov εὗ (eu, „dobře“) a φήμη (fēmē, „výrok, řeč“).[1]
[editovat] podstatné jméno
| Substantivum |
singulár |
plurál |
| nominativ |
eufemismus |
eufemismy |
| genitiv |
eufemismu |
eufemismů |
| dativ |
eufemismu |
eufemismům |
| akuzativ |
eufemismus |
eufemismy |
| vokativ |
eufemisme |
eufemismy |
| lokál |
eufemismu |
eufemismech |
| instrumentál |
eufemismem |
eufemismy |
- použití jemnějšího výrazu (často metaforického) místo výrazu, který je považován za hrubý nebo vyvolávající nepříjemné pocity
- Politici často využívají eufemismy k zakrytí skutečnosti.
- konkrétní výraz použitý pro jemnější vyjádření skutečnosti
- Slovo „zemřít“ se mnohdy nahrazuje eufemismy „odejít navždy“ nebo „vydechnout naposledy“.
- eufemie
- dysfemismus
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. Leda, 2001. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „eufemismus“, s. 161.