hranice

Z Wikislovníku

Obsah 1 čeština 1.1 výslovnost 1.2 dělení 1.3 podstatné jméno 1.3.1 skloňování 1.3.2 význam 1.3.3 související

[editovat] čeština

[editovat] výslovnost

• IPA: [ɦraɲɪtsɛ]

[editovat] dělení

• hra·ni·ce, mn. hra·ni·ce

[editovat] podstatné jméno

• rod ženský

[editovat] skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	hranice	hranice
genitiv	hranice	hranic
dativ	hranici	hranicím
akuzativ	hranici	hranice
vokativ	hranice	hranice
lokál	hranici	hranicích
instrumentál	hranicí	hranicemi

[editovat] význam

1. myšlená čára na zemském povrchu oddělující dva státy nebo jiné administrativní jednotky

   Česko má hranice se čtyřmi státy.

2. rozhraní, předěl, extrém

   Dostáváme s k hranicím lidských možností.

3. narovnaná hromada

   Hranice vzplála.

[editovat] související

• hraniční
• hraničit
• hraničář