klín
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [kliːn]
dělení
[editovat]- klín
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | klín | klíny |
| genitiv | klína / klínu | klínů |
| dativ | klínu | klínům |
| akuzativ | klín | klíny |
| vokativ | klíne | klíny |
| lokál | klíně / klínu | klínech |
| instrumentál | klínem | klíny |
význam
[editovat]- nástroj ze dřeva, kovu nebo kamene zúžený na konci; jednoduchý stroj
- Štípali pařez pomocí klínů.
- (přeneseně) cokoliv tvaru klínu (1)
- klín hor
- oblast poblíž genitálií
- Po cestičce běží mladá ošetřovatelka, vítr jí rýsuje na zástěře pěkný klín; rovná si oběma rukama vlasy, vzhlíží zdola k vlajícímu dlouhánovi a něco mu rychle povídá.[1]
- spodní část trupu člověka
- Náhodou zatímco toto píši, vlezla si mi na klín kočka a přede z plna hrdla.[2]
- (myslivecký slang) ocas samce bažanta
překlady
[editovat]- —
- —
- —
- —
synonyma
[editovat]- (v obecném jazyce) kajl
- —
- —
- —
- —
související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-16]. Heslo klín.
- ↑ Karel Čapek: Povětroň
- ↑ Karel Čapek: Výlet do Španěl
