klín
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [kliːn]
dělení[editovat]
- klín
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | klín | klíny |
genitiv | klína / klínu | klínů |
dativ | klínu | klínům |
akuzativ | klín | klíny |
vokativ | klíne | klíny |
lokál | klíně / klínu | klínech |
instrumentál | klínem | klíny |
význam[editovat]
- nástroj ze dřeva, kovu nebo kamene zúžený na konci; jednoduchý stroj
- Štípali pařez pomocí klínů.
- (přeneseně) cokoliv tvaru klínu (1)
- klín hor
- oblast poblíž genitálií
- Po cestičce běží mladá ošetřovatelka, vítr jí rýsuje na zástěře pěkný klín; rovná si oběma rukama vlasy, vzhlíží zdola k vlajícímu dlouhánovi a něco mu rychle povídá.[1]
- spodní část trupu člověka
- Náhodou zatímco toto píši, vlezla si mi na klín kočka a přede z plna hrdla.[2]
- (myslivecký slang) ocas samce bažanta
překlady[editovat]
- —
- —
- —
- —
synonyma[editovat]
- (v obecném jazyce) kajl
- —
- —
- —
- —
související[editovat]
fráze a idiomy[editovat]
poznámky[editovat]
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2010-02-16]. Heslo klín.
- ↑ Karel Čapek: Povětroň
- ↑ Karel Čapek: Výlet do Španěl