vyloučit

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [vɪlɔʊ̯t͡ʃɪt]

dělení[editovat]

  • vy-lou-čit

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní

časování[editovat]

oznamovací způsob
Budoucí čas
Osoba Singulár Plurál
1. vyloučím vyloučíme
2. vyloučíš vyloučíte
3. vyloučí vyloučí
rozkazovací způsob
Osoba Singulár Plurál
1. vylučme
2. vyluč vylučte
3.
příčestí
Příčestí minulé
Rod Singulár Plurál
mužský životný vyloučil vyloučili
mužský neživotný vyloučily
ženský vyloučila
střední vyloučilo vyloučila
Příčestí trpné
Rod Singulár Plurál
mužský životný vyloučen vyloučeni
mužský neživotný vyloučeny
ženský vyloučena
střední vyloučeno vyloučena
přechodníky
Přechodník minulý
Rod Singulár Plurál
mužský vyloučiv vyloučivše
ženský vyloučivši
střední

význam[editovat]

  1. ukončit příslušnost k určité skupině
    • Z důvodu problémového chování byli oba žáci vyloučeni ze školy.
  2. (přeneseně) označit určité tvrzení za nepravdivé
    • Nelze vyloučit, že za úbytek hmyzu v přírodě může používání pesticidů.
  3. přemístit mimo organismus
    • Škodlivé látky jsou vyloučeny močí.

překlady[editovat]

označit tvrzení za nepravdivé
eliminovat

synonyma[editovat]

  1. vyřadit
  2. popřít
  3. eliminovat

antonyma[editovat]

  1. přijmout
  2. potvrdit
  3. pohltit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-03-10, [cit. 2013-02-12]. Heslo vyloučit.