čuchat

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Možná hledáte cuchat.

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈt͡ʃʊ.xat]

dělení

[editovat]
  • ču-chat

etymologie

[editovat]

Odvozeno od čuch. Staročeské čuch/čich s tehdejším významem tělesný smysl se později zúžilo na dnešní význam a je odvozeno od čúti, s kterého vychází i novější čít.[1] Staroslovanské čúti má ekvivalenty ve všech slovanských jazycích a praslovanský předek *čuti se vykládá jako potomek praindoevropského *(s)keu- (vnímat smysly).[2]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas čuchám čucháš čuchá čucháme čucháte čuchají
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
čuchej čuchejme čuchejte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné čuchal čuchala čuchalo čuchali čuchaly čuchala
trpné čuchán čuchána čucháno čucháni čuchány čuchána
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný čuchaje čuchajíc čuchajíce

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce) vnímat čichem
  2. (v obecném jazyce) ohledávat čichem, zjišťovat vůni či zápach
    • A náš Honza chodí po kuchyni, ocas má vzhůru jako proutek a ke všemu čuchá.[3]
    • Když si tak nějaký čas spolu porozprávěli, stařeček nenadále se zamlčel i začal čuchat a řekl hospodáři: „Nu, jdi pak, a podívej se po pečínce; pěkně mi voní, snad se už upekla!“[4]
  3. (nářečně, expresivně) smrdět; vydávat nepříjemný odér
  4. (v obecném jazyce, expresivně, zhruběle) vědět, tušit
    • Dyť sem se zrovínka teď vrátila. Byla sem pro mlíko. Jak mam čuchat, kdy se strejcové zvedli od jídla?[5]

synonyma

[editovat]
  1. (spisovně) cítit
  2. (spisovně) (ke květině) vonět, (o psovi) čenichat, větřit
  3. (spisovně, neutrálně) smrdět, zapáchat, páchnout, být cítit
  4. (spisovně, neutrálně) vidět, tušit

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „čich“, s. 115.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „čít“, s. 117.
  3. Bylo nás pět, Karel Poláček
  4. Bulharské pohostinství, Karel Jaromír Erben
  5. Kdyby zdi promluvily. Překlad Hana Preinhaelterová. Praha : ExOriente, 2009. 202 s. ISBN 978-80-904246-3-0. S. 102.