beruška

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [bɛrʊʃka]

dělení[editovat]

  • be-ruš-ka

etymologie[editovat]

Slovo je nejasného původu, snad lze uvažovat o indoevropském *bhedh – bodat (podle charakteristických teček, bodů na krovkách). Pokusy spojit s bedro či bedrník nejsou sémanticky přesvědčivé. V češtině došlo k přiklonění k beruška přes berunka (od beran), vlastně ovečka.[1]

podstatné jméno[editovat]

  • rod ženský

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ beruška berušky
genitiv berušky berušek
dativ berušce beruškám
akuzativ berušku berušky
vokativ beruško berušky
lokál berušce beruškách
instrumentál beruškou beruškami

význam[editovat]

  1. (lidově) brouk slunéčko sedmitečné, dříve označení pro různé druhy hmyzu (světluška) a korýšů, zejm. pro svinku[1]
    • Katuška také umlkla a sklopila oči do klínu a na ruku, na níž jí sedla malá beruška.[2]
  2. citově zabarvené oslovení, zejména ženy či dívky
    • Slova „náš andělíček“, „naše dušinka“, „naše beruška“ a podobná oživovala nejošumělejší frásovité povídání jako pravé perlinky šňůra skleněných imitací.[3]
  3. vodní nebo suchozemský korýš z řádu stejnonožci (Isopoda)
    • beruška vodní, beruška obecná
  4. druh sponky do vlasů
  5. (expresivně) ovečka
    • stádo berušek[4]
  6. (knižně, řidčeji) bílý obláček
    • Po nebi tu a tam bílá beruška plovala, tiše, klidně, jako by boží andělíček na perutích svých se vznášel v blankytných výšinách.[5]
  7. (zastarale, v obecném jazyce, expresivně, v plurálu) bankovky, peníze[4]

překlady[editovat]

  1. slunéčko sedmitečné
  2. něžné oslovení

poznámky[editovat]

  1. 1,0 1,1 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „beruška“, s. 76.
  2. Božena Němcová: Chyže pod horami
  3. Jakub Arbes: Drobnokresby/Tyránek
  4. 4,0 4,1 Slovník spisovného jazyka českého [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2013-04-29]. Heslo beruška.
  5. Karel Klostermann: Ze světa lesních samot

externí odkazy[editovat]