cpát

čeština

Oznamovací způsob
osoba	číslo jednotné			číslo množné
osoba	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	cpu	cpeš	cpe	cpeme	cpete	cpou

Rozkazovací způsob
osoba	číslo jednotné	číslo množné
osoba	2.	1.	2.
	cpi	cpime	cpěte / cpete

Přechodníky
rod	číslo jednotné		číslo množné
rod	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	cpa	cpouc	cpouce

tlačit, vtlačovat, vpravovat něco objemného do relativně malého prostoru
- Každý večer cpali slámu do slamníků.
krmit nad zdravou míru, někdy i násilím
- Babičky mají tendenci cpát svá vnoučata sladkostmi.
- Cpěme teď pár týdnů šišky do husy a budeme mít dobré foie gras.
cpát se = krmit se nad zdravou míru, přejídat se
- Zajídáme stres i nudu. A po nás se opičí děti. „Necpi se!“ říkáme pak, když začnou přibírat, a dodáváme, jak by bylo fajn, kdyby nemusely nosit tak velké kalhoty.^[1]
(v obecném jazyce, expresivně) nutit, vnucovat někomu něco či nějakou aktivitu
- Hele, cpi si ty svoje moudra zas někomu jinému – mě už laskavě vynech!
(reflex.) (v obecném jazyce, expresivně) tlačit se v zástupu nebo ve frontě
- Kam se cpete, pane? Já tady byla dřív.

Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-05-24]. Heslo cpát.