holomek

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ˈɦɔ.lɔ.mɛk]

dělení[editovat]

  • ho-lo-mek

etymologie[editovat]

Nejspíš vzniklo zkrácením z hanlivého staročeského holomúdec (od holý a moudí – tedy kdo má ještě neochlupené přirození, čili význam nedospělý hoch). Kromě základního významu mladík neslo tehdy slovo i význam svobodný muž nebo sluha. Později se přenesl význam na katův pomocník a přes tento význam snad došlo i k přenesení na dnešní hanlivý význam darebák, ničema.[1]

Ze slova holomek bylo asi odvozeno jako jeho expresívní obměna slovo halama (neotesaný člověk).[2]

Z holomek je i německá výpůjčka Halunke (holomek, uličník).[3]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ holomek holomci / holomkové
genitiv holomka holomků
dativ holomkovi / holomku holomkům
akuzativ holomka holomky
vokativ holomku holomci / holomkové
lokál holomkovi / holomku holomcích
instrumentál holomkem holomky

význam[editovat]

  1. (expresivně) špatný muž nebo chlapec; nadávka muži nebo chlapci
  2. (žertovně) nezbedný muž nebo chlapec
  3. (v historii) přísežný sluha, především ve službách soudní a správní veřejné moci

synonyma[editovat]

  1. darebák, lotr, ničema, mizera, syčák, (vulgárně) hajzl
  2. dareba, nezbeda, rošťák, klacek, uličník
  3. dráb, biřic

poznámky[editovat]

  1. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „holomek“, s. 211.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „halama“, s. 195.
  3. Duden Online [online]. Bibliographisches Institut GmbH, [cit. 2022-10-03]. Kapitola Halunke.