Přeskočit na obsah

hřeben

Z Wikislovníku

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • hře-ben

varianty

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod mužský neživotný

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hřeben hřebeny
genitiv hřebene / hřebenu hřebenů
dativ hřebeni / hřebenu hřebenům
akuzativ hřeben hřebeny
vokativ hřebeni hřebeny
lokál hřebeni / hřebenu hřebenech
instrumentál hřebenem hřebeny

význam

[editovat]
  1. plochý předmět s úzkými výčnělky sloužící k česání vlasů, srsti apod.
    • Hřebenem si každé ráno rozčesává svoje dlouhé vlasy.
  2. vrchní táhlá vyčnívající část něčeho tvořící jednu linii
    • Budeme muset sejít z hřebenu níže, fouká tu velmi ostrý vítr.
    • Peřeji hřmí – šum a jek! – hřeben vln se blýští, sterý skalný výběžek mlátí v ně, je tříští.[2]
  3. nejvyšší část hor
  4. česací hřeben; nástroj určený k česání hlávek lnu a některých druhů ovoce, např. borůvek
    • Sběr borůvek hřebeny může poškodit porost.
  5. výrůstek podobný hřebenu [1] na hřbetě některých zvířat a hlavě některých ptáků
    • V pozadí u chléva vykračoval si statný kohout, jehož hřeben na slunci rudě hořel.[3]

překlady

[editovat]
  1. předmět pro česání vlasů
  2. nejvyšší část hor

synonyma

[editovat]
  1. hřebínek
  2. hřbet, chochol
  3. návrší
  4. sběrač, česač
  5. hřebínek

související

[editovat]

slovní spojení

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Český jazykový atlas. Díl 5. Praha : Academia, 2005. ISBN 80-200-1339-3. Heslo „hřeben“, s. 390–393.
  2. Jaroslav Vrchlický: Rok básníkův, báseň Vory
  3. Alois Jirásek: Husitský král

externí odkazy

[editovat]