nalezenec

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [nalɛzɛnɛt͡s]

dělení[editovat]

  • na-le-ze-nec

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský životný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ nalezenec nalezenci
genitiv nalezence nalezenců
dativ nalezenci / nalezencovi nalezencům
akuzativ nalezence nalezence
vokativ nalezenče nalezenci
lokál nalezenci / nalezencovi nalezencích
instrumentál nalezencem nalezenci

význam[editovat]

  1. dítě, které rodiče odložili v úmyslu vzdát se ho (a bylo nalezeno); nalezené dítě
  2. ten, kdo byl ztracený a našel se
    • „Poslušně hlásím,“ ozval se dobrácký hlas Švejkův, „že jsem zde v garnizónu jako nalezenec.“[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]