nalezenec
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [nalɛzɛnɛt͡s]
dělení[editovat]
- na-le-ze-nec
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | nalezenec | nalezenci |
| genitiv | nalezence | nalezenců |
| dativ | nalezenci / nalezencovi | nalezencům |
| akuzativ | nalezence | nalezence |
| vokativ | nalezenče | nalezenci |
| lokál | nalezenci / nalezencovi | nalezencích |
| instrumentál | nalezencem | nalezenci |
význam[editovat]
- dítě, které rodiče odložili v úmyslu vzdát se ho (a bylo nalezeno); nalezené dítě
- ten, kdo byl ztracený a našel se
- „Poslušně hlásím,“ ozval se dobrácký hlas Švejkův, „že jsem zde v garnizónu jako nalezenec.“[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války