obrat

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔbrat]

dělení[editovat]

  • obrat

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ obrat obraty
genitiv obratu obratů
dativ obratu obratům
akuzativ obrat obraty
vokativ obrate obraty
lokál obratu obratech
instrumentál obratem obraty

význam[editovat]

  1. změna polohy o sto osmdesát stupňů kolem vlastní, zpravidla svislé osy
    • Udělali obrat na místě.
    • Já sám vyšňořil jsem se za kyrysníka. A Sorieul provedl s námi několik složitých pohybů a obratů.[1]
  2. zásadní proměna
    • obrat k lepšímu
    • „Rozmilé dívky, nelze si pomyslet většího obratu osudu, dle mého soudu, než viděti, kterak někdo z největší bídy povznesl se do stavu královského...[2]
    • Sami zarmouceni jsme z neblahého obratu našich domácích záležitostí, sami v ustavičném obávání, aby lstnými úskoky vojenská libovláda nebyla opět uvalena na šije naše[3]
    • K obratu ve straně radikálních socialistů by mohlo dojíti tím spíše, že pravé křídlo může provésti likvidaci vnitřně nejednotné strany...[4]
  3. ustálený způsob vyjádření, fráze
    • Neberte to doslova, to byl jen takový obrat.
    • Tato figura záleží v tom, že se užívá jistých specielně polemických obratů. Napíšete-li dejme tomu, že po vašem zdání pan X nemá v něčem pravdu, odpoví pan X, že jste se na něho “zákeřně vrhl”[5]
  4. (ekonom.) realizace koloběhu nákladů a výnosů
    • Roční obrat této firmy dosáhl předloni téměř 7 milionů dolarů.
  5. (ve spojení) obratem ruky, obratem : ihned
    • Odpovězte, prosím, na toto pozvání obratem.

překlady[editovat]

otočka
zásadní proměna
jazykový obrat
koloběh finanč. prostředků

synonyma[editovat]

  1. otáčka, otočení se
  2. zvrat, proměna
  3. fráze, idiom, rčení, tropus
  4. -
  5. neprodleně, bezodkladně, ihned

související[editovat]

sloveso[editovat]

  • dokonavé
  • tranzitivní
  • k nedokonavému obírat

časování[editovat]

Oznamovací způsob
Osoba Číslo jednotné Číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
Přítomný čas oberu obereš obere obereme oberete oberou
Rozkazovací způsob
Osoba Číslo
jednotné
Číslo množné
2. 1. 2.
ober oberme oberte
Příčestí
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
Minulé obral obrala obralo obrali obraly obrala
Trpné obrán obrána obráno obráni obrány obrána
Přechodníky
Rod Číslo jednotné Číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
Minulý obrav obravši obravše

význam[editovat]

  1. trháním odstranit z povrchu (rostliny, stromu, kosti)
    • A jakž prosila, vzala Milava košíčky a nejpěknějších jablek i nejchutnějších koláčů obravši, ženě darovala.[6]
    • Vařené maso necháme trochu vychladnout, a pak obereme maso od kostí. Zbytky oškrábeme nožem[7]
    • Potom šel druhý syn hlídat, a vedlo se mu taky jako prvnímu: když jablka počaly zráti, usnul, a ráno byly obrány. Nyní byl řad na nejmladším synu, aby hlídal.[8]
  2. okrást, oloupit (např. někoho o uložené peníze)
    • Sám hodlal plouti k Akastovi, králi na Dulichiu; ale lodníci obravše ho a toliko v rozedrané cáry ho oblekše za večera přistáli na Ithace.[9]
    • „Za tu cenu nemohu prodat,“ zašeptal. „Nelekejte se, příteli,“ pravil řiditel, „čtěte jen dále; vždyť dostanete mnohem více. Což bych připustil, abyste byl takovým způsobem obrán?“[10]

překlady[editovat]

odstranit z povrchu
oloupit

synonyma[editovat]

  1. otrhat, očesat
  2. okrást, oloupit, vymámit, (expresivně, v obecném jazyce) oholit

související[editovat]

poznámky[editovat]

  • Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2009-01-15, [cit. 2013-05-17]. Heslo obrat.
  1. Guy de Maupassant Zloděj (Le Voleur), v překladu Jaroslava Pospíšila, Praha 1892
  2. Giovanni Boccaccio: Dekameron, Den druhý, Povídka čtvrtá (Novella Quarta), v překladu Jana J. Benešovského-Veselého, Praha 1897
  3. Karel Havlíček Borovský: Články z Národních novin/Hlas český k bratrům Jihoslovanům
  4. Karel Kramář: Co bude s Francií?, Národní listy, 5.května 1936
  5. Karel Čapek: Marsyas čili na okraj literatury/Dvanáctero figur zápasu perem čili příručka písemné polemiky, Aventinum 1931
  6. Josef Kajetán Tyl: Báchorka o vodní růži
  7. Domácí zabíjačka: Vaření masa
  8. Karel Jaromír Erben Zlatá jablka a devět pávic
  9. Jan Šafránek: Příběhy Odysseovy, Praha 1887
  10. Karel Klostermann: s:Skláři/XXII.