okazionalismus

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔkazɪjɔnalɪzmʊs]

homofony

• okazionalizmus

dělení

• oka-zio-na-li-s-mus

varianty

• okazionalizmus

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	okazionalismus	okazionalismy
genitiv	okazionalismu	okazionalismů
dativ	okazionalismu	okazionalismům
akuzativ	okazionalismus	okazionalismy
vokativ	okazionalisme	okazionalismy
lokál	okazionalismu	okazionalismech
instrumentál	okazionalismem	okazionalismy

význam

1. (ve filosofii) nizozemský a francouzský filosofický směr 17. a počátku 18. století, který hledal vztah mezi myslící a rozprostraněnou substantcí, čili řešil základní problém Descartova dualismu, a tento vztah nacházel v tom, že fyzické a duševní jevy jsou propojeny nepřímo, a to skrze Boha a pouze u zvláštních příležitostí
2. (v jazykovědě) příležitostný neologismus s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému; slovo nebo jazykový prostředek vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně

překlady

1. filosofický směr

   • angličtina: occasionalism
2. příležitostný neologismus

   • angličtina: nonce word, occasionalism
   • francouzština: occasionnalisme

synonyma

1. —
2. slovo příležitostné

externí odkazy

• Článek Okazionalismus ve Wikipedii