okazionalizmus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔkazɪjɔnalɪzmʊs]
homofony[editovat]
dělení[editovat]
- oka-zio-na-li-z-mus
varianty[editovat]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | okazionalizmus | okazionalizmy |
genitiv | okazionalizmu | okazionalizmů |
dativ | okazionalizmu | okazionalizmům |
akuzativ | okazionalizmus | okazionalizmy |
vokativ | okazionalizme | okazionalizmy |
lokál | okazionalizmu | okazionalizmech |
instrumentál | okazionalizmem | okazionalizmy |
význam[editovat]
- (ve filosofii) nizozemský a francouzský filosofický směr 17. a počátku 18. století, který hledal vztah mezi myslící a rozprostraněnou substantcí, čili řešil základní problém Descartova dualismu, a tento vztah nacházel v tom, že fyzické a duševní jevy jsou propojeny nepřímo, a to skrze Boha a pouze u zvláštních příležitostí
- (v jazykovědě) příležitostný neologismus s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému;[1] slovo nebo jazykový prostředek vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně
překlady[editovat]
- filosofický směr
- angličtina: occasionalism
- příležitostný neologismus
- angličtina: nonce word, occasionalism
synonyma[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ STANĚK, V.. Okazionalismy v současné české publicistice. Naše řeč, 2002, roč. 85, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy[editovat]
- Článek Okazionalismus ve Wikipedii