okazionalizmus

Z Wikislovníku
Přejít na: navigace, hledání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔkazɪjɔnalɪzmʊs]

homofony[editovat]

dělení[editovat]

  • oka-zio-na-li-z-mus

varianty[editovat]

podstatné jméno[editovat]

  • rod mužský neživotný

skloňování[editovat]

Substantivum singulár plurál
nominativ okazionalizmus okazionalizmy
genitiv okazionalizmu okazionalizmů
dativ okazionalizmu okazionalizmům
akuzativ okazionalizmus okazionalizmy
vokativ okazionalizme okazionalizmy
lokál okazionalizmu okazionalizmech
instrumentál okazionalizmem okazionalizmy

význam[editovat]

  1. (ve filosofii) nizozemský a francouzský filosofický směr 17. a počátku 18. století, který hledal vztah mezi myslící a rozprostraněnou substantcí, čili řešil základní problém Descartova dualismu, a tento vztah nacházel v tom, že fyzické a duševní jevy jsou propojeny nepřímo, a to skrze Boha a pouze u zvláštních příležitostí
  2. (v jazykovědě) příležitostný neologismus s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému;[1] slovo nebo jazykový prostředek vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně

překlady[editovat]

  1. filosofický směr
  2. příležitostný neologismus

synonyma[editovat]

  1. slovo příležitostné

poznámky[editovat]

  1. STANĚK, V.. Okazionalismy v současné české publicistice. Naše řeč, 2002, roč. 85, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.

externí odkazy[editovat]