okazionalizmus
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ɔkazɪjɔnalɪzmʊs]
homofony
[editovat]dělení
[editovat]- oka-zio-na-li-z-mus
varianty
[editovat]podstatné jméno
[editovat]- rod mužský neživotný
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | okazionalizmus | okazionalizmy |
| genitiv | okazionalizmu | okazionalizmů |
| dativ | okazionalizmu | okazionalizmům |
| akuzativ | okazionalizmus | okazionalizmy |
| vokativ | okazionalizme | okazionalizmy |
| lokál | okazionalizmu | okazionalizmech |
| instrumentál | okazionalizmem | okazionalizmy |
význam
[editovat]- (ve filosofii) nizozemský a francouzský filosofický směr 17. a počátku 18. století, který hledal vztah mezi myslící a rozprostraněnou substantcí, čili řešil základní problém Descartova dualismu, a tento vztah nacházel v tom, že fyzické a duševní jevy jsou propojeny nepřímo, a to skrze Boha a pouze u zvláštních příležitostí
- (v jazykovědě) příležitostný neologismus s malou nebo žádnou možností včlenit se do lexikálního systému;[1] slovo nebo jazykový prostředek vyskytující se v jazyce mimořádně, řídce, náhodně, příležitostně
překlady
[editovat]- filosofický směr
- angličtina: occasionalism
- příležitostný neologismus
- angličtina: nonce word, occasionalism
synonyma
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ STANĚK, V.. Okazionalismy v současné české publicistice. Naše řeč, 2002, roč. 85, čís. 2. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
externí odkazy
[editovat]
Článek Okazionalismus ve Wikipedii
