pyj
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [pɪj]
homofony[editovat]
dělení[editovat]
- pyj
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský neživotný
skloňování[editovat]
| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | pyj | pyje |
| genitiv | pyje | pyjů |
| dativ | pyji | pyjům |
| akuzativ | pyj | pyje |
| vokativ | pyji | pyje |
| lokál | pyji | pyjích |
| instrumentál | pyjem | pyji |
význam[editovat]
- mužský (nebo samčí) orgán určený k pohlavnímu styku; u savců jím také při vyměšování prochází moč
- Jakým tempem tahle jemná česká aristokratka usilovala o rozvod! Olina je hrdá žena se srdcem jako kámen. Dobře. Fajn. Nedokázal bych už líbat rty, co kouřily tenhle dlouhej černej pyj. Jenomže ona je do toho mouřenína úplně trop.[1]
synonyma[editovat]
- penis, pohlavní úd; (expresivně) ocas, vocas, péro, pták, pinďour; (expresivně, dětsky) šulínek, bambulín, pindík; (vulgárně) šulín, čurák, kokot, kohoutek, stožár, komín, tágo, klobása
poznámky[editovat]
- ↑ Jiří Hanuš / Philip Roth: Klam (Deception), Mladá fronta, Praha 2016
