spolknout

čeština

výslovnost

• IPA: [spɔlknɔʊ̯t]

dělení

• spolk-nout

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	spolknu	spolkneš	spolkne	spolkneme	spolknete	spolknou

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	spolkni	spolkněme	spolkněte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	spolknul/ spolkl	spolknula / spolkla	spolknulo / spolklo	spolkli / spolknuli	spolkly	spolknula / spolkla
trpné	spolknut	spolknuta	spolknuto	spolknuti	spolknuty	spolknuta

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	spolknuv	spolknuvši	spolknuvše

význam

1. přemístit z úst do jícnu
   • Hračka představuje vážné riziko, protože obsahuje malé části, které může dítě při hře spolknout a udusit se.
2. (přeneseně) spotřebovat (finanční prostředky)
   • Zabezpečení havarované jaderné elektrárny spolklo téměř třetinu ročního státního rozpočtu.
3. (přeneseně) vyslechnout si kritiku či urážky na svoji adresu a nezareagovat na ně (většinou však nikoliv z přesvědčení, nýbrž kvůli oslabené vlastní pozici); přijmout bez protestů něco nepříjemného

překlady

1. pozřít

   • angličtina: swallow
   • francouzština: avaler
   • němčina: schlucken, schlingen
   • polština: połknąć
   • slovenština: prehltnúť
   • ukrajinština: проковтнути
2. • ukrajinština: з'їсти
3. • ukrajinština: проковтнути

synonyma

1. pozřít
2. —
3. překousnout; (vulgárně, expresivně) nechat si nasrat na hlavu

související

• polykat
• polykání
• spolknutí

slovní spojení

• spolknout i s navijákem

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2014-01-26]. Heslo spolknout.