utišit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʊcɪʃɪt]

dělení

[editovat]
  • uti-šit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas utiším utišíš utiší utišíme utišíte utiší
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
utiš utišme utište
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné utišil utišila utišilo utišili utišily utišila
trpné utišen utišena utišeno utišeni utišeny utišena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý utišiv utišivši utišivše

význam

[editovat]
  1. (utišit někoho) provést akci, která způsobí, že se někdo přestane ozývat
    • Matka kolébala dítě, aby se utišilo.
  2. (utišit něco) snížit intenzitu či zastavit
    • Lék, který si vzala, na chvíli utišil její bolest.

překlady

[editovat]
  1. uklidnit
  2. ztišit

synonyma

[editovat]
  1. uklidnit, umlčet, ukonejšit
  2. ztišit, zmírnit, zastavit, potlačit, zklidnit, zchladit

související

[editovat]

poznámky

[editovat]