utišit

§čeština

§výslovnost

• IPA: [ʊcɪʃɪt]

§dělení

• uti-šit

§sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

§časování

Oznamovací způsob

Osoba	Číslo jednotné			Číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
Budoucí čas	utiším	utišíš	utiší	utišíme	utišíte	utiší

Rozkazovací způsob

Osoba	Číslo jednotné	Číslo množné
	2.	1.	2.
	utiš	utišme	utište

Příčestí

Rod	Číslo jednotné			Číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
Minulé	utišil	utišila	utišilo	utišili	utišily	utišila
Trpné	utišen	utišena	utišeno	utišeni	utišeny	utišena

Přechodníky

Rod	Číslo jednotné		Číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
Minulý	utišiv	utišivši	utišivše

§význam

1. (utišit někoho) provést akci, která způsobí, že se někdo přestane ozývat
   • Matka kolébala dítě, aby se utišilo.
2. (utišit něco) snížit intenzitu či zastavit
   • Lék, který si vzala, na chvíli utišil její bolest.

§překlady

uklidnit

• angličtina: calm, calm down, silence
• francouzština: calmer
• italština: calmare

ztišit

• angličtina: relieve
• francouzština: soulager

§synonyma

1. uklidnit, umlčet, ukonejšit
2. ztišit, zmírnit, zastavit, potlačit, zklidnit, zchladit

§související

• utišení
• tichý
• tiše
• tišina
• tišit

§poznámky

• Internetová jazyková příručka [online]. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, 2008-02-27, [cit. 2012-01-19]. Heslo utišit.