zastavit

čeština

výslovnost

• IPA: [zastavɪt]
•  zastavit^{? • info}

dělení

• za-sta-vit

sloveso

• dokonavé
• tranzitivní

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
budoucí čas	zastavím	zastavíš	zastaví	zastavíme	zastavíte	zastaví

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	zastav	zastavme	zastavte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	zastavil	zastavila	zastavilo	zastavili	zastavily	zastavila
trpné	zastaven	zastavena	zastaveno	zastaveni	zastaveny	zastavena

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
minulý	zastaviv	zastavivši	zastavivše

význam

1. uvést do klidového stavu
   • Jeho auto jelo velmi rychle, takže i když brzdil, trvalo dost dlouho, než zastavil.
2. ukončit akci nebo činnost
   • Kvůli výpadku elektřiny musela továrna zastavit provoz.
3. dát do zástavy; zatížit zástavním právem
   • V obtížné finanční situaci byl nucen zastavit všechny rodinné šperky.
   • Podíl lze zastavit jen tehdy, lze-li jej volně převést.

překlady

1. uvést do klidu

   • angličtina: stop, balk
   • francouzština: arrêter
   • italština: fermare
   • němčina: anhalten
   • polština: zatrzymać
   • ruština: остановить
   • slovenština: zastaviť
   • švédština: hålla
2. ukončit činnost

   • angličtina: stop, cease, stall, balk
   • francouzština: arrêter, finir
   • italština: smettere
   • němčina: einstellen
   • polština: zatrzymać
   • ruština: прекратить
   • slovenština: zastaviť
3. dát do zástavy

   • angličtina: pawn
   • němčina: verpfänden
   • polština: zastawić

antonyma

1. rozjet, rozpohybovat
2. zahájit, začít
3. vykoupit

související

• zastavovat
• pozastavit
• zastavení
• zastávka
• zástava
• zastavárna
• zástavní
• zástavce, zástavkyně

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-05-02]. Heslo zastavit.