utišit
Vzhled
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ʊcɪʃɪt]
dělení
[editovat]- uti-šit
sloveso
[editovat]- dokonavé
- tranzitivní
časování
[editovat]osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
budoucí čas | utiším | utišíš | utiší | utišíme | utišíte | utiší |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
utiš | utišme | utište |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný a ženský |
střední | |
činné | utišil | utišila | utišilo | utišili | utišily | utišila |
trpné | utišen | utišena | utišeno | utišeni | utišeny | utišena |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední |
mužský ženský střední | |
minulý | utišiv | utišivši | utišivše |
význam
[editovat]- (utišit někoho) provést akci, která způsobí, že se někdo přestane ozývat
- Matka kolébala dítě, aby se utišilo.
- (utišit něco) snížit intenzitu či zastavit
- Lék, který si vzala, na chvíli utišil její bolest.
překlady
[editovat]synonyma
[editovat]související
[editovat]poznámky
[editovat]- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2012-01-19]. Heslo utišit.