vlečka

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈvlɛt͡ʃka]

dělení

• vleč-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	vlečka	vlečky
genitiv	vlečky	vleček
dativ	vlečce	vlečkám
akuzativ	vlečku	vlečky
vokativ	vlečko	vlečky
lokál	vlečce	vlečkách
instrumentál	vlečkou	vlečkami

význam

1. železniční trať, využívaná pro vlastní potřeby jednoho provozovatele
2. vlak provozovaný na vlečce (1)
   • Železniční vlečka povalila křečka, skutálel se z náspu do polí. Zdalipak ses, křečku, nezranil o vlečku, zdalipak tě něco nebolí? — Dopadlo to výborně, jsem jen trochu v šoku, spravil by to náprstek nějakého moku.
3. prodloužená ozdobná zadní část dámských šatů
   • A kočička řekla: „Já budu královna a ty, pejsku, budeš král a panenka Járinka — to bude potom princezna, naše dceruška.“ Tak si uvázali na krk zástěry, aby měli královské pláště s vlečkou, a navěsili si na sebe pentličky a nádherně se v tom procházeli.
4. přívěsný vozík sloužící k převážení rozměrných nákladů

překlady

1. železniční trať

   • angličtina: siding
   • polština: bocznica ž
   • ruština: прицепка ž
2. —
3. část šatů

   • angličtina: train
   • francouzština: traîne ž
   • hornolužická srbština: šlimpawa ž
   • němčina: Schleppe ž
   • polština: tren m
   • ruština: шлейф m
4. vozík

   • polština: przyczepa ž

související

• vléci
• vlečení
• vlečný

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-03-25]. Heslo vlečka.

externí odkazy

• Článek vlečka ve Wikipedii
• Rozcestník vlečka (rozcestník) ve Wikipedii